9 C 125/2022-36 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 17. 5. 2022, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 58 291,62 Kč s příslušenstvím specifikovaným v I. výroku tohoto rozsudku. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že dne 28. 4. 2020 uzavřel žalovaný se žalobkyní smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] za použití prostředků komunikace na dálku. Před uzavřením smlouvy byla řádně prověřena schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,28 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Roční úroková sazba byla sjednána na 29,88 % p.a.. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo v souladu s úvěrovou smlouvou a všeobecnými obchodními podmínkami možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku 201 640,84 Kč. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil částku 157 631,38 Kč. Žalovaný porušil svůj závazek uhradit poskytnutý úvěr řádně a včas, a tak žalobkyně využila svého práva a celý úvěr ke dni 30. 12. 2021 zesplatnila. Žalovaný byl dopisem ze dne 30. 12. 2021 žalobkyní vyzván k uhrazení celého zesplatněného úvěru. Žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení pohledávky ve výši 58 291,62 Kč sestávající se z neuhrazené jistiny a příslušenství. Právní zástupce žalobkyně žalovanému zaslal dne 21. 1. 2022 předžalobní výzvu, žalovaný však na tuto výzvu nereagoval a ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, své stanovisko k věci soudu nesdělil. 3. Soud vyzval účastníky, aby tito sdělili, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s projednáním věci bez nařízení jednání, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, byť mu byla výzva společně s žalobou řádně doručena. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Soud žalobkyni vyzval, aby doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě o sdělení, jakým způsobem konkrétně zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného s ohledem na ust. § 86 zákona 257/2016 o spotřebitelském úvěru s tím, že byla upozorněna na nepříznivé rozhodnutí ve věci v případě nedoplnění tvrzení žalobkyně či nepředložení důkazů prokazující tvrzení žalobkyně. 5. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala vyjádřením ze dne 28. 4. 2022, kdy odkazovala na literaturu a judikaturu ve věci posuzování úvěruschopnosti klienta. Dále uvedla, že má za to, že naplnila zákonnou povinnost prověřování bonity spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, neboli credit scoringu, které zjišťuje oddělení úvěrových rizik. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Žalobkyně má za to, že s ohledem na výši úvěru a s ohledem na analýzu, které byl žalovaný při sjednávání úvěru podroben, splnil podmínky zákona, kdy míra prověření klienta odpovídá úvěrové částce, a tedy postupoval v dané věci s odbornou péčí. Žalobkyně doložila úvěrovou kartu klienta a úvěrovou zprávu z nebankovního registru klientský informací. 6. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění. Žalovaný se žalobkyní dne 28. 4. 2020 uzavřel smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] za použití prostředků komunikace na dálku. Před uzavřením smlouvy byla řádně prověřena schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,28 % z výše sjednaného úvěrového rámce, tj. 656 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný přistoupil k úvěrovým podmínkám žalobkyně, které tvoří nedílnou součást smlouvy. Úvěr byl žalovanému dne 29. 4. 2020 žalobkyní poskytnut na účet uvedený ve smlouvě. Roční úroková sazba byla sjednána na 29,88 % p.a. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo v souladu s úvěrovou smlouvou a všeobecnými obchodními podmínkami možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku 201 640,84 Kč. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil částku 157 631,38 Kč. Žalovaný porušil svůj závazek uhradit poskytnutý úvěr řádně a včas, a tak žalobkyně využila svého práva a celý úvěr ke dni 30. 12. 2021 zesplatnila. Žalovaný byl dopisem ze dne 30. 12. 2021 žalobkyní vyzván k uhrazení celého zesplatněného úvěru. Žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení pohledávky ve výši 58 291,62 Kč sestávající se z neuhrazené jistiny a dále příslušenství. Právní zástupce žalobkyně žalovanému zaslal dne 21. 1. 2022 předžalobní výzvu, žalovaný však na tuto výzvu nereagoval a ničeho neuhradil. 7. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: 8. Z Úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 28. 4. 2020 bylo zjištěno, že tato smlouva není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale číselným kódem: [číslo]. Z obsahu textu této listiny plyne, že žalobkyně a žalovaný měli uzavřít smlouvu, na jejímž základě se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši úvěrového rámce 20 000 Kč za sjednaný úrok 29,88 % ročně. Žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnuté peníze, včetně úroku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 656 Kč. Žalovaný měl ve smlouvě ke svým poměrům uvést, že je svobodný, m jedno dítě, má učňovské vzdělání, bydlí v podnájmu, je zaměstnancem [právnická osoba] s.r.o. s měsíčním příjmem 26 000 Kč. 9. Z Úvěrových podmínek žalobkyně platných od 1. 11. 2019 plyne úprava podmínek pro poskytování úvěrů. Tato listina není opatřena podpisem žalovaného. 10. Z úvěrové zprávy plyne, že žalovaný měl tři existující úvěry (splátkové), jeden nesplátkový a jeden z kreditní karty. 11. Z úvěrové karty plyne, že jde o interní listinu žalobkyně; žalobkyně měla provést lustraci v CEE, Kamali, ISIR, MVCR, NRKI, O2, SOLUS a ISIR s žádným negativním poznatkem; měla vycházet z příjmu žalovaného [částka], životního minima dospělého člena domácnosti 3 550, životního minima na 1 vyživované dítě [částka], splátek jiným společnostem [částka], splátky u žalobkyně [částka]. 12. Z výzva k zesplatnění ze dne 30. 12. 2021 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení zesplatněného úvěru. Tato výzvy byla předána k poštovní přepravě dne 31. 12. 2021, jak plyne z poštovního archu. 13. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad plyne, že dlužná částka žalovaného dle předpisu činila 229 203,25 Kč, žalovaný uhradil 157 631,38 Kč a dluh činí 71 571,87 Kč. 14. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 01. 2022 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzvy byla předána k poštovní přepravě dne 24. 1. 2020, jak plyne z poštovního archu. 15. Skutkový závěr: Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru v období od 29. 4. 2020 do 27. 7. 2021 finanční prostředky v celkové výši 201 640,84 Kč. Žalovaný vrátil žalobkyni celkem částku 157 631,38 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení zesplatněného úvěru. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke splnění dluhu výzvou předanou k poštovní přepravě dne 24. 1. 2020. 16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 17. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 20. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„