1 C 121/2022-64 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat měřící zařízení shora specifikované. V odůvodnění žaloby uvedl, že na odběrném místě v nemovitosti, kterou užívá žalovaný, bylo osazeno v souladu s ust. § 71 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, (dále jen„ energetický zákon“) měřící zařízení, které je ve vlastnictví žalobce (provozovatele distribuční soustavy), za účelem měření spotřeby zemního plynu dodávaného žalovanému do odběrného místa. Dne 14.1.2022 byl žalobci prostřednictvím aplikace [anonymizována tři slova] podán požadavek obchodníka s plynem, společnosti [právnická osoba] na ukončení distribuce plynu do odběrného místa z důvodu neplacení, s požadovaným datem ukončení 18.1.2022. Žalobce se snažil provést demontáž měřícího zařízení ve dnech 20.1.2022, 23.3.2022, 13.10.2021, žalovaný však neumožnil na adrese odběrného místa přístup, k nápravě nevedly ani opakované výzvy. Žalovaný tak na shora uvedené adrese neoprávněně zadržuje věc ve vlastnictví žalobce. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv jim byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46 a § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě [číslo] ze dne 30.3.2012 vyplynulo, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným za účelem připojit odběrné plynové zařízení žalovaného k distribuční soustavě žalobce a zajistit požadovanou kapacitu žalovanému za podmínek stanovených ve smlouvě. Z protokolu ze dne 20.3.2014 vyplynulo, že na shora uvedené adrese evidované zároveň jako odběrné místo plynu ve prospěchu žalované bylo instalováno shora specifikované měřící zařízení. 4. Z žádosti ze dne 14.1.2022 vyplynulo, že tuto adresovala společnost [právnická osoba], žalobci s tím, že žádá ukončení distribuce plynu žalovanému na shora uvedeném odběrném místě. 5. Z protokolu ze dne 8.11.2021 vyplynulo, že tento vyplnil zaměstnanec žalobce s tím, že žalovaného nezastihl na shora uvedeném místě za účelem demontáže plynoměru ve dnech 8.11.2021 a z protokolu ze dne 13.4.2022 vyplynulo, že žalovaný nebyl zastižen za účelem demontáže plynoměru ve dnech 31.1.2022 a 13.4.2022. K tomuto zároveň žalobce doložil fotodokumentaci svědčící o přítomnosti zaměstnanců žalobce v daný den na daném odběrném místě a dále o zanechání informace o neoprávněném odběru žalované ve schránce označené jeho jménem. 6. Z oznámení ze dne 20.1.2022 a 23.3.2022, soud zjistil, že tato byla adresována žalobcem žalovanému s tím, že tomuto je oznamováno, že na předmětné adrese dochází k neoprávněnému odběru a tento byl zároveň vyzván náhradě škody. 7. Z předžalobní upomínky ze dne 1.7.2022 vyplynulo, že tuto adresoval právní zástupce žalobce žalovanému v zájmu splnění žalobou uplatněného nároku s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle přiloženého potvrzení pošty byla tato písemnost ještě týž den odeslána. 8. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný odebíral od třetí osoby plyn, jejímž distributorem byl žalobce, od nějž žalovaný převzala dne 20.3.2014 měřící zařízení výše specifikované. Obchodník s plynem následně požádal žalobce o přerušení distribuce plynu na dané odběrné místo z důvodu jeho neoprávněného odběru. Žalobci se následně nepodařilo demontovat zařízení v jeho vlastnictví ani přes opakované výzvy žalovaného či přes osobní účast zaměstnanců žalobce v daném místě spotřeby, jehož uživatelem je žalovaný. Žalovaný měřící zařízení nevydal i přes zaslání předžalobní výzvy žalobcem. 9. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 energetického zákona, má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru plynu. Podle ustanovení § 71 odst. 6 věta první energetického zákona jsou zákazníci povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Dle § 119 odst. 3, odst. 4 vyhlášky č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem na žádost dodavatele plynu provede provozovatel distribuční soustavy plynu přerušení či ukončení dodávek plynu. Dle § 7 odst. 2 vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, demontáž nebo výměnu měřicího zařízení lze provést zejména při ukončení odběru nebo dodávky plynu, přerušení odběru nebo dodávky plynu z důvodu neoprávněného odběru nebo dodávky, neoprávněné přepravy, neoprávněné distribuce, zjištění závady nebo poruchy na měřicím zařízení, pravidelném ověřování měřicího zařízení nebo při ověření správnosti měření na žádost dotčeného účastníka trhu s plynem. 10. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Na základě prokázaného skutkového stavu má pak po jeho právním posouzení soud žalobu za důvodnou, když žalovaný tím, že převzal měřící zařízení a toto následně jeho vlastníkovi v době neoprávněného odběru nevydal, porušil povinnost danou mu ustanovením § 71 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., tedy umožnit provozovateli distribuční soustavy přístup k měřícímu zařízení za účelem jeho odebrání, resp. obecnou povinnost danou občanským zákoníkem (podle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.). Soud tedy žalobě s odkazem na shora uvedené vyhověl soud a žalovanému uložil povinnost předmětné měřící zařízení žalobci vydat. 11. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží žalobci, jenž měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalovanému, když zároveň doložil splnění podmínek daných § 142a o.s.ř. (zaslání předžalobní výzvy). V této věci spočívají náklady řízení v uhrazeném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč a v nákladech na právní zastoupení. Advokátu tak dle § 7 bod 4 ve spojení s § 9 odst. 1 cit. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném v době zahájení řízení, náleží odměna ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby, když v daném případě advokát vykonal 3 tyto úkony (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé – žaloba, předžalobní výzva). Za úkony právní služby advokátu náleží rovněž paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze součtu výše uvedených částek, když soud ověřil, že advokát je plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení na straně žalobce tedy činí celkem 8 534 Kč (2 000 + 3 x 1 500 + 3 x 300 + 1 134).