21 C 266/2023-33 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 29.6.2023, doplněnou podáním ze dne 15.8.2023, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 14 508,60 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 15.6.2021 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [obec a číslo] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Před poskytnutím peněžních prostředků předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit včetně úroků, a to formou splátek. Žalovaný však svůj závazek řádně a včas neplnil. Celkem žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně částku 4 900 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.12.2022 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. I přes výzvu žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil. Požadovaná částka 14 508,60 Kč se skládá z jistiny 7 876,15 Kč a z poplatku ve výši 6 632,45 Kč. 2. Žalobkyně se k jednání soudu omluvila; žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 25.9.2023). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: 5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 15.6.2021 plyne, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. 6. Z Karty zákazníka ze dne 15.6.2021 plyne, že žalovaný byl svobodný, měl základní vzdělání, bydlel v nájmu, měl 2 vyživované osoby. Pracoval jako dělník na plný úvazek u [právnická osoba], [obec], [IČO] s příjmem 23 805 Kč měsíčně čistého. Jeho„ odhadované výdaje“ činily 8 000 Kč měsíčně. Neměl žádné jiné splátky. Jeho příjmy byly ověřovány pracovní smlouvou, výplatními páskami za 3, 4/2021. Karta zákazníka je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. Totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem. 7. Z Tabulky umoření ze dne 19.12.2022 plyne, že dne 15.6.2021 byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč a za dobu od 22.6.2021 do 31.8.2021 žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně celkem částku 4 900 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.12.2022 ve spojení s Přílohou plyne, že předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z Oznámení ze dne 16.12.2022 plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupení pohledávek oznámila žalovanému; toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 13.1.2023, jak plyne z podacího lístku. 9. Z výzvy ze dne 1.6.2023 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhů. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 2.6.2023, jak plyne z podacího lístku. 10. Skutkový závěr: Dne 15.6.2021 uzavřela předchůdkyně žalobkyně se žalovaným smlouvu, na jejichž základě v hotovosti vyplatila žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Před uzavřením předmětné smlouvy předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně celkem částku 4 900 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smluvně postoupena na žalobkyni. Výzvou předanou k poštovní přepravě dne 2.6.2023 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 2993 ObčZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. 19. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 15.6.2021 podepsána úvěrová smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit, a to formou výše měsíčních splátek. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. 20. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 spotřebitelského zákona. 21. V té souvislosti má soud o obou smluv za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně zjistila z informacích získaných od žalovaného k jeho poměrům, že měl být svobodný, měl mít základní vzdělání, žít v nájmu, měl 2 vyživovanou osobu, měl být zaměstnán u [právnická osoba], [obec] se mzdou 23 805 Kč měsíčně čistého. Jeho„ odhadované“ výdaje měly činit 8 000 Kč měsíčně. 22. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami, dále nájemní smlouvou či výpisem z katastru nemovitostí (k doložení uspokojování bytové potřeby), dokladem o výši nákladů na bydlení, smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalovaného, atd. V daném případě žalobkyně tvrdila výši mzdy žalovaného, jeho zaměstnavatele, délku jeho pracovního poměru s tím, že příjem žalovaného ověřovala z Pracovní smlouvy, a dvou výplatních pásek, aniž by však zároveň doložila, že skutečně tyto deklarované příjmy žalovaného ověřovala právě uvedenými listinami. Zároveň žalobkyně netvrdila a nedoložila jeho zcela konkrétní výdaje, jež měl žalovaný v době před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy. Je nepřípustné, aby při zkoumání výdajů se předchůdkyně žalobkyně spokojila pouze s „ odhadovanou“ částkou, jež by měla komplexně pojmout všechny jeho výdaje, aniž by bylo řádně specifikováno, co tvoří tuto částku. Tedy pokud předchůdkyně žalobkyně nezkoumala jeho konkrétní výdaje na bydlení (nájemné + energie) a další jeho výdaje, zcela zjevně rezignovala na zjišťování a ověřování jeho poměrů. Z Karty zákazníka je rovněž patrné, že tuto Žádost se žalovaným sepisovala zaměstnankyně předchůdkyně žalobkyně, a bylo tak na ní, aby jednak poměry žalovaného řádně zjistila a zároveň i ověřila. Navíc nahlížení do různých interních či externích databází (IR,…), je dle názoru soudu sice důležité, avšak samo o sobě nedostačující, tím spíše, když žalobkyně nahlížení do těchto databází před uzavřením smlouvy ani nepředložila. Dle názoru soudu bylo povinností poskytovatele úvěru, aby nejen zjistil příjmy a výdaje žalovaného, ale zároveň všechny jeho poměry také náležitě ověřil. Pokud totiž předchůdkyně žalobkyně vycházela z pouhých neověřených informací o výdajích žalovaného, nepostupovala tak při posuzování úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí. 23. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a