21 C 267/2023-50 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 17.7.2023, doplněnou podáním ze dne 22.8.2023, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 53 373,72 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 25.4.2022 uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 72 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednanou úrokovou sazbou. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku a před jejím uzavřením žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný vrátil žalobkyni celkem 40 517 Kč, zbytek řádně a včas nevrátil. Žalobkyně má právo požadovat po žalovaném vedle jistiny a úroků, i úhradu smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč a poplatků ve výši 234 Kč a poplatků za pojištění ve výši 1 444 Kč. I přes výzvu žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalobkyně se k jednání soudu omluvila. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 10.10.2023). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Soud učinil tato skutková zjištění: 5. Ze Smlouvy [číslo] ze dne 25.4.2022 plyne, že se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 72 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 29,62 % ročně. Žalovaný se měl zavázat úvěr vrátit ve splátkách. Listina je opatřena v jejím závěru v kolonce podpis klienta kódem: [číslo]. 6. Z Úvěrových podmínek žalobkyně plyne úprava podmínek pro poskytování úvěru. 7. Z Potvrzení o provedení ověření bonity klienta ze dne 17.7.2023 plyne, že žalobkyně potvrdila, že provedla před uzavřením Smlouvy o úvěru ze dne 25.4.2022 ověření bonity klienta (žalovaného), který měl být svobodný, bydlet v podnájmu, jedno dítě, měl být v zaměstnaneckém poměru s příjmem 30 000 Kč a jeho měsíční výdaje měly činit 24 000 Kč. Nahlédnutí do registru SOLUS, NRKI, CEE – OK, MVČR – ověřeno, ISIR – klient nenalezen v externím registru. 8. Z Výzvy ze dne 13.4.2023 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 57 079,08 Kč; tato výzva byla předaná k poštovní přepravě dne 14.4.2023, jak plyne z poštovního podacího archu. 9. Z Výpisu čerpání, splácení a úhrad ze dne 25.4.2022 plyne, že dne 27.4.2022 byla čerpána částka 72 000 Kč a žalovaný vrátil celkem 40 517 Kč. 10. Z Předžalobní výzvy ze dne 4.5.2023 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 5.5.2023, jak plyne z poštovního podacího archu. 11. Z Opisu výpisu proplacení smlouvy [číslo] plyne, že dne 27.4.2022 byla na účet [bankovní účet] vyplacena částka 72 000 Kč. 12. Z Výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] plyne, že majitelem účtu je žalovaný. Dne 9.3.2022 byla na účet připsána dobírka od společnosti [právnická osoba] ve výši 31 671 Kč. Dne 11.3.2022 byla z účtu odepsána částka 1 730 Kč jako splátka [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] Dne 30.3.2022 byla připsána částka 26 533 Kč od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako doplatek úvěru. 13. Z Úvěrové zprávy plyne, že žalovaný měl 5 odmítnutých kontraktů, 1 existující kontrakt a 1 žádost o kontrakt. 14. Z kopie občanského průkazu žalovaného plyne, že byl svobodný. 15. Z výplatní pásky žalovaného za leden 2022 plyne, že zaměstnavatel [právnická osoba], vyplatil žalovanému mzdu 32 784 Kč čistého. Z výplatní pásky žalovaného za únor 2022 plyne, že zaměstnavatel [právnická osoba], vyplatil žalovanému mzdu 32 709 Kč čistého. Z výplatní pásky žalovaného za březen 2022 plyne, že zaměstnavatel [právnická osoba], vyplatil žalovanému mzdu 29 226 Kč čistého. 16. Ze sdělení [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne 1.9.2023 plyne, že telefonní [číslo] bylo ke dni 25.4.2022 evidováno na žalovaného. 17. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 5.9.2023 plyne, že v dubnu 2022 byla na účet č. [bankovní účet] připsána částka 72 000 Kč od žalobkyně. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] plyne, že dne 27.4.2022 byla na účet připsána částka 72 000 Kč od žalobkyně s [variabilní symbol]. 18. Skutkový závěr: Žalovaný obdržel dne 25.4.2022 od žalobkyně na účet č. [bankovní účet], jehož byl majitelem, peněžní prostředky ve výši 72 000 Kč. Vráceno bylo předchůdkyni žalobkyně celkem 40 517 Kč. Výzvou ze dne 4.5.2023, předanou k poštovní přepravě následujícího dne, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k vrácení dluhu. 19. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 20. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 21. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby. 22. Podle § 565 ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. 23. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 24. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 25. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části. 26. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií. 27. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 72 000 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit, včetně sjednaného úroku. Předložená smlouva o úvěru není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; je opatřena číselným kódem: [číslo]. I další žalobkyní předložené listinné důkazy nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného (Úvěrové podmínky, listiny mající vztah k pojištění). Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní„ na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaný sám, či osoba od žalovaného odlišná, která osobní údaje žalovaného„ pouze“ použila) a kdo úvěrovou smlouvu elektronicky podepsal. 28. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalovaného, ten však v řízení zůstal nečinný. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu, vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i případné splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřel žalovaný, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalovaného k uzavření smlouvy bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaný (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděl o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsu