21 C 275/2023-32 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 28.6.2023, doplněnou podáním ze dne 13.9.2023, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 15 057,40 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 28.1.2021 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [obec a číslo] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Před poskytnutím peněžních prostředků předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit včetně úroků, a to formou splátek. Žalovaná však svůj závazek řádně a včas neplnila. Celkem žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně částku 5 100 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.12.2022 byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. I přes výzvu žalovaná ničeho žalobkyni neuhradila. Požadovaná částka 15 057,40 Kč se skládá z jistiny 8 267,29 Kč a z poplatku ve výši 6 790,11 Kč. 2. Žalobkyně a právní zástupce žalobkyně se k jednání soudu omluvili; žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 20.10.2023). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: 5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 28.1.2021 plyne, že se předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalované. 6. Z Karty zákazníka ze dne 28.1.2021 plyne, že žalovaná byla svobodná, měla základní vzdělání, bydlela v nájmu, měl 0 vyživovaných dětí, neměla auto. Bydlela v nájmu. Pracovala na plný úvazek jako skladník u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], [obec], s příjmem 19 435 Kč měsíčně čistého. Další příjmy domácnosti činily 8 400 Kč čistého. Její„ odhadované výdaje“ činily 7 000 Kč měsíčně. Neměla žádné jiné splátky. Příjmy byly ověřovány pracovní smlouvou, výplatními páskami 11, 12/2020, osobní údaje byly ověřovány z občanského průkazu. Karta zákazníka je opatřena vlastnoručním podpisem žalované. 7. Z Tabulky umoření ze dne 19.12.2022 plyne, že za dobu od 14.2.2021 do 23.8.2021 žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně celkem částku 5 100 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.12.2022 ve spojení s Přílohou plyne, že předmětná pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Z Oznámení ze dne 16.12.2022 plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupení pohledávek oznámila žalované; toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 13.1.2023, jak plyne z podacího lístku. 9. Z výzvy ze dne1 .6.2023 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhů. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 2.6.2023, jak plyne z podacího lístku. 10. Skutkový závěr: Dne 214.2.2020 uzavřela předchůdkyně žalobkyně se žalovaným smlouvu, na jejichž základě v hotovosti vyplatila žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Před uzavřením předmětných smluv předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalovaného úvěry splácet. Žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně celkem částku 13 228 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smluvně postoupena na žalobkyni. Výzvou předanou k poštovní přepravě dne 10.3.2023 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhů. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 2993 ObčZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. 19. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 28.1.2021 podepsána úvěrová smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit, a to formou výše měsíčních splátek. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalované. 20. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 spotřebitelského zákona. 21. V té souvislosti má soud o obou smluv za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně zjistila z informacích získaných od žalované k jejím poměrům, že měla být svobodná, měla mít základní vzdělání, žít v nájmu, neměla žádnou vyživovanou osobu, měla být zaměstnána u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [obec], se mzdou 19 435 Kč měsíčně čistého. Další příjmy domácnosti měly činit 8 400 Kč. Její„ odhadované“ výdaje měly činit 7 000 Kč měsíčně. 22. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami, dále nájemní smlouvou či výpisem z katastru nemovitostí (k doložení uspokojování bytové potřeby), dokladem o výši nákladů na bydlení, smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalované, atd. V daném případě však žalobkyně doložila pouze Zákaznickou kartu, v níž žalovaná svým podpisem stvrdila, že její příjem a zaměstnavatel byl ověřen z pracovní smlouvy a dvou výplatních pásek za období 11, 12/2020, aniž by zároveň pracovní smlouvu a výplatní pásky doložila. Zároveň žalobkyně netvrdila a nedoložila délku trvání pracovního poměru a zcela konkrétní výdaje žalované. Je nepřípustné, aby při zkoumání výdajových poměrů se předchůdkyně žalobkyně spokojila pouze s „ odhadovanou“ částkou, jež by měla komplexně pojmout všechny její výdaje, aniž by bylo řádně specifikováno, co tvoří tuto částku. Tedy pokud předchůdkyně žalobkyně nespecifikovala výdaje na bydlení (nájemné + energie) a další její výdaje, zcela zjevně rezignovala na zjišťování a ověřování jejích poměrů. Zároveň žalobkyně nedoložila způsob uspokojování bytové potřeby žalované (nájem). Z Karty zákazníka je rovněž patrné, že tuto Žádost se žalovanou sepisovala zaměstnankyně předchůdkyně žalobkyně, a bylo tak na ní, aby jednak poměry žalované řádně zjistila a zároveň i ověřila. Navíc nahlížení do různých interních či externích databází (IR,…), je dle názoru soudu sice důležité, avšak samo o sobě nedostačující, tím spíše, když žalobkyně nahlížení do databází před uzavřením smlouvy ani nepředložila. Dle názoru soudu bylo povinností poskytovatele úvěru, aby nejen zjistil příjmy a výdaje žalované, ale zároveň všechny její poměry také náležitě ověřil. Pokud totiž předchůdkyně žalobkyně vycházela z pouhých neověřených informací