21 C 326/2022-32 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 5.5.2022, doplněnou podáním ze dne 30.1.2023, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 11 323 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 7.7.2020 uzavřena Smlouva o zápůjčce, na jejímž základě se žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 300 Kč, a to na účet č. [bankovní účet] dne 7.7.2020 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 2 373 Kč. Žalovaný však vrátil žalobkyni pouze částku 2 000 Kč, kterou byla poníže smluvní pokuta vyčíslená na původní částku 3 650 Kč. Dále žalobkyně uplatnila náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. I přes výzvu žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalobkyně se k jednání soudu omluvila. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 6.3.2023). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Soud učinil tato skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 7.7.2020 soud zjistil, že tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. V kolonce podpisy smlouvy je u klienta uveden PIN kód: [číslo]. Za žalobkyni smlouvu vlastnoručně podepsali její jednatelé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději do 6.8.2020 spolu s poplatkem ve výši 650 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 0 %. Poplatek za písemnou upomínku činil 500 Kč/výzva. 6. Z Dodatku ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 10.7.2020 plyne, že tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. V kolonce podpisy smlouvy je u klienta uveden PIN kód: [číslo]. Za žalobkyni smlouvu vlastnoručně podepsali její jednatelé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky navýšené o 5 300 Kč. Žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky ve výši 7 300 Kč vrátit nejpozději do 6.8.2020 spolu s poplatkem ve výši 2 373 Kč. 7. Ze Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně plyne úprava práv a povinností v souvislosti s uzavíráním úvěrových smluv o zápůjčce. Listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. 8. Z Potvrzení o platbě ze dne 17.2.2022 plyne, že Fio banka, a.s., potvrdila, že dne 7.7.2020 byla na účtu žalobkyně č. [bankovní účet] zaúčtovaná odešlá platba ve výši 2 000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet] s [variabilní symbol]. 9. Z Potvrzení o platbě ze dne 17.2.2022 plyne, že Fio banka, a.s., potvrdila, že dne 10.7.2020 byla na účtu žalobkyně č. [bankovní účet] zaúčtovaná odešlá platba ve výši 5 300 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet] s [variabilní symbol]. 10. Ze sdělení [právnická osoba], ze dne 24.1.2023 plyne, že majitelem a disponentem účtu č. [bankovní účet] je žalovaný. Z Přehledu pohybů na tomto účtu plyne, že dne 7.7.2020 byla na účet od žalobkyně připsána částka 2 000 Kč a dne 10.7.2020 částka 5 300 Kč. 11. Z upomínky ze dne 13.8.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Z upomínky ze dne 20.8.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Z výzvy ze dne 27.8.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Z výzvy ze dne 5.9.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Z výzvy ze dne 20.9.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. 12. Z předžalobní výzvy ze dne 12.10.2021 plyne, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 12.10.2021, jak plyne z podacího lístku. 13. Skutkový závěr: Žalobkyně dne 7.7.2020 vyplatila na účet žalovaného specifikovaný výše tohoto odůvodnění peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč a dne 10.7.2020 ve výši 5 300 Kč. Žalovaný vrátil žalobkyni pouze částku 2 000 Kč. Dne 12.10.2021 právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ke splnění dluhu. 14. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 15. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 16. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby. 17. Podle § 565 ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. 18. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Dle § 2390 ObčZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 20. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části. 21. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií. 22. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla dne 7.7.2020 uzavřena smlouva ve znění dodatku ze dne 10.7.2020, na jejímž základě se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 7 300 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni nejpozději do 6.8.2020 včetně poplatku ve výši 2 373 Kč. Předložená smlouva o zápůjčce, včetně jejího dodatku, není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; je opatřena číselným PIN kódem: [číslo] (dodatek: [číslo]). I další žalobkyní předložené listinné důkazy (Všeobecné obchodní podmínky) nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření smlouvy o zápůjčce prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní„ na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaný sám, či osoba od žalovaného odlišná, která osobní údaje žalovaného„ pouze“ použila) a kdo smlouvu o zápůjčce elektronicky podepsal. 23. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že smlouvu o zápůjčce podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalovaného, ten však v řízení zůstal nečinný. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu a splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřel žalovaný, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalovaného k uzavření smlouvy bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaný (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděl o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2682/2013 ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé listiny v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvu podepsal právě žalovaný. I přes poučení soudu písemnou výzvou ze dne 10.1.2023 však žalobkyně ničeho neprokázala. S