21 C 56/2023-37 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 19.6.2022, doplněnou podáním ze dne 27.3.2023, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 27 239,60 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena Smlouva o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednanou úrokovou sazbou, a to ve splátkách. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Žalobkyně řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný úvěr žalobkyni řádně a včas nevrátil. Žalobkyně má právo požadovat po žalovaném vedle jistiny a úroků, i úhradu smluvní pokuty a účelně vynaložených nákladů na odeslání upomínky. I přes výzvu žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalobkyně se k jednání soudu omluvila. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno do datové schránky dne 25.5.2023 fikcí). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Soud učinil tato skutková zjištění: 5. Z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] ze dne 18.9.2020, plyne, že tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, listina byla podepsána SMS kódem: [číslo]. Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Sjednaná výše úrokové sazby měla činit 4,95 % ročně. Žalovaný se měl zavázat vrátit žalobkyni úvěr do 15.9.2023. 6. Ze Zesplatnění pohledávky ze dne 29.11.2021 plyne, že žalobkyně oznámila žalovanému, že ke dni 16.11.2021 zesplatnila dosud nesplacené dlužné částky a vyzvala žalovaného k úhradě částky 24 326,85 Kč. Toto Zesplatnění bylo předáno k poštovní přepravě dne 1.12.2021 a zásilka byla uložena dne 6.12.2021, jak plyne z dodejky. 7. Z Potvrzení plyne, že žalobkyně dne 21.9.2020 odeslala z účtu č. [bankovní účet] na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku 30 000 Kč, pod [variabilní symbol]. 8. Z tabulky umoření ze dne 27.4.2022 plyne, že žalovaný uhradil žalobkyni 9x 898 Kč. 9. Z přehledu plateb plyne, že žalovaný uhradil žalobkyni 9x 898 Kč. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 26.5.2022 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Tato upomínka byla předána k poštovní přepravě, jak plyne z poštovního podacího archu. 11. Z výpisu z účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba], za období od 9.10.2020 do 11.6.2021 plyne, že žalovaný uhradil na tento účet 9x 898 Kč. 12. Z Ověřovacího protokolu návrhu č. [anonymizováno] plyne, že žalovaný splácel po 2 447 Kč měsíčně úvěr, jehož předmětem bylo financování vozidla tov. zn. Ford Mondeo. 13. Z výplatní pásky za 3/ 2020 plyne, že žalovanému byla [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] vyplacena na účet mzda ve výši 32 897 Kč. Z výplatní pásky za 4/ 2020 plyne, že žalovanému byla [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] vyplacena na účet mzda ve výši 20 574 Kč. Z výplatní pásky za 5/ 2020 plyne, že žalovanému byla [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] vyplacena na účet mzda ve výši 23 420 Kč. 14. Skutkový závěr: Žalovaný obdržel dne 21.9.2020 od žalobkyně na účet č. [bankovní účet], jehož byl majitelem, peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Vráceno bylo žalobkyni celkem 8 082 Kč. Výzvou ze dne 26.5.2022, předanou k poštovní přepravě téhož dne, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k vrácení dluhu. 15. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 16. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 17. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby. 18. Podle § 565 ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. 19. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 20. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 21. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části. 22. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií. 23. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni formou splátek včetně sjednaného úroku. Předložená smlouva o úvěru není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; je opatřena SMS kódem: [číslo]. I další žalobkyní předložené listinné důkazy nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní„ na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaný sám, či osoba od žalovaného odlišná, která osobní údaje žalovaného„ pouze“ použila) a kdo úvěrovou smlouvu elektronicky podepsal. 24. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalovaného, ten však v řízení zůstal nečinný. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu a vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i případné splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřel žalovaný, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalovaného k uzavření smlouvy bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaný (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděl o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2682/2013 ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé listiny v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvu podepsal právě žalovaný. Žalobkyně však ničeho neprokázala. S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v daném případě nebyla jednoznačně a nezaměnitelně určena osoba jednající se žalobkyní o uzavření úvěrové smlouvy ani nebyla splněna písemná forma vyžadována k zachování platnosti právního jednání, tedy nebyly splněny podmínky zakotvené v ustanovení § 561 odst. 1 věta první ObčZ, ani § 562 odst. 1 ObčZ. 25. V případě úvěrové smlouvy uzavírané se spotřebitelem zákon vyžaduje písemnou formu (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru). Z pohledu veřejného pořádku a ochrany slabší strany je nepřijatelné, aby taková smlouva byla uzavřena v jiné než písemné formě. Proto soud uzavřel, že účastníci při uzavření úvěrové smlouv