22 C 60/2023-31 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 24.6.2022, doplněnou podáním ze dne 27.3.2023, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 29 300 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne 17.7.2021 uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednanou úrokovou sazbou. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Žalovaný úvěr předchůdkyni žalobkyně řádně a včas nevrátil. Smlouvou 8.12.2021 předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně má právo požadovat po žalovaném vedle jistiny a úroků, i úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a náklady na vymožení pohledávky. I přes výzvu žalovaný ničeho neuhradil. 2. Pravomocným usnesením ze dne 19.4.2023 č.j. 22 C 60/2023-17 soud řízení zastavil co do smluvní pokuty ve výši 4 300 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 898 Kč, a to na základě částečného zpětvzetí žaloby ze dne 27.3.2023. Nadále žalobkyně požadovala po žalovaném úhradu částky 25 000 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným v I. a II. výroku tohoto rozsudku. 3. Žalobkyně a její právní zástupce se k jednání soudu omluvili. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 26.6.2023). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 5. Soud učinil tato skutková zjištění: 6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 17.7.2021, plyne, že tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, listina byla podepsána SMS kódem: [číslo]. Předchůdkyně žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Sjednaná výše úrokové sazby měla činit 279,83 % ročně. Žalovaný se měl zavázat vrátit předchůdkyni žalobkyně úvěr do 30 dnů, tj. do 18.8.2021. 7. Z Obchodních podmínek předchůdkyně žalobkyně plyne úprava podmínek pro poskytování úvěrů. Tato listina není opatřena podpisem žalovaného. 8. Z Výpisu z účtu č. [bankovní účet] [číslo] strany [číslo] plyne, že dne 26.3.2021 žalovaný uhradil z účtu č. [bankovní účet] částku ve výši 2 Kč. 9. Z výpisu – detailu platby ze dne 19.7.2021 plyne, že z účtu předchůdkyně žalobkyně č. [bankovní účet] byla dne 19.7.2021 odepsána platba ve výši 25 000 Kč na účet č. [bankovní účet] majitele [celé jméno žalovaného] s poznámkou„ půjčka od [webová adresa] [anonymizováno] [číslo]. 10. Ze sdělení [právnická osoba], ze dne 8.6.2023 plyne, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl od 2.3.2021 do jeho zrušení dne 2.5.2023 žalovaný. Žalovaný byl rovněž jediným disponentem tohoto účtu. Dne 19.7.2021 je na účtu evidovaná platba ve výši 25 000 Kč z účtu společnosti [právnická osoba] [bankovní účet]. 11. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] plyne, že dne 19.7.2021 byla na účet připsána částka 25 000 Kč od předchůdkyně žalobkyně. 12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2021 včetně přílohy plyne, že pohledávka za žalovaným byla postoupena předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Z Oznámení ze dne 11.2.2022 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky; toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 14.2.2022, jak plyne z podacího archu. 13. Z upomínky ze dne 1.9.2021 plyne, že předchůdkyně žalobkyně upomenula žalovaného o úhradu částky 31 123 Kč. Z upomínky ze dne 10.9.2021 plyne, že předchůdkyně žalobkyně upomenula žalovaného o úhradu částky 31 398 Kč. 14. Z výzvy ze dne 18.9.2021 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. 15. Z výzvy ze dne 2.6.2022 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 6.6.2022, jak plyne z podacího archu. 16. Skutkový závěr: Žalovaný obdržel dne 19.7.2021 od předchůdkyně žalobkyně na účet č. [bankovní účet], jehož byl majitelem, peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Vráceno bylo předchůdkyni žalobkyně celkem 2 Kč. Výzvou ze dne 2.6.2022, předanou k poštovní přepravě dne 6.6.2022, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k vrácení dluhu. 17. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 18. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 19. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby. 20. Podle § 565 ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. 21. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 22. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 23. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části. 24. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií. 25. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi její předchůdkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni do 18.8.2021, včetně sjednaného úroku. Předložená smlouva o úvěru není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; je opatřena SMS kódem: [číslo]. I další žalobkyní předložené listinné důkazy nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného (Obchodní podmínky předchůdkyně žalobkyně). Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní„ na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaný sám, či osoba od žalovaného odlišná, která osobní údaje žalovaného„ pouze“ použila) a kdo úvěrovou smlouvu elektronicky podepsal. 26. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalovaného, ten však v řízení zůstal nečinný. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu, vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i případné splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřel žalovaný, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalovaného k uzavření smlouvy bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaný (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděl o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššíh