23 C 3/2023-35 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 11 308 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný jako vlastník/provozovatel nákladního automobilu [registrační značka] neměl v období od 17.10. 2019 do 21.2.2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), čímž porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni vznikl za období od 17.10. 2019 do 21.2.2020 nárok na příspěvek ve výši 11 008 Kč (128 dní x 86 Kč), jehož splatnost na základě výzvy žalobkyně k úhradě závazku nastala dne 18. 8. 2020, a nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala, aby příspěvek nepojištěných a poplatek uhradil, avšak žalovaný ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v samotné žalobě, žalovaný se nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jeho souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Na základě předložených listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění: Z údajů o vozidle a údajů o povinných osobách soud zjistil, že dle šetření [číslo] povinnou osobou k vozidlu [registrační značka] byl [jméno] [příjmení]. Z výzvy k úhradě příspěvku ze dne 4.6.2020 soud zjistil, že výzva byla doručována [jméno] [příjmení]. Z předžalobní upomínky zástupkyně žalobkyně ze dne 10.5.2022 soud zjistil, že výzva byla doručována [jméno] [příjmení]. 5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Vlastník/provoz nákladního automobilu [registrační značka] neměl v období od 17.10. 2019 do 21.2.2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), čímž porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyně však neprokázala žádným relevantním důkazem, že by v rozhodné době byl vlastníkem tohoto nákladního automobilu právě žalovaný a neprokázala ani doručení výzvy k úhradě závazku a předžalobní upomínky žalovanému. 6. Podle § 3 odst. 2 věta první zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, v platném znění, (dále jen„ ZoPOV“), uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 7. Podle § 4 odst. 1 věta první ZoPOV, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 8. Po právním posouzení výše citovaného v řízení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyni se nepodařilo prokázat žádným relevantním důkazem, že byl v rozhodném období vlastníkem/provozovatelem předmětného vozidla právě žalovaný, proto žalovaný nemohl být ani osobou povinnou k úhradě příspěvku nepojištěných, a soudu tak nezbylo, než žalobu pro nedostatek pasivní věcné legitimace zamítnout. Navíc žalobkyně ani neprokázala doručení výzvy k zaplacení příspěvku nepojištěných žalovanému, proto se pohledávka žalobkyně nemohla uplynutím lhůty ke splnění stát soudně vymahatelnou. 9. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalovaný vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.