24 C 195/2022-44 — Okresní soud v Chomutově

Předmětem řízení v této věci byl příspěvek nepojištěného podle § 4 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen„ zák. č. 168/1999 Sb.“), k jehož úhradě byl žalovaný povinen, neboť v období od 28. 5. 2020 do 30. 9. 2020 provozoval vozidlo Ford Transit [registrační značka], nákladní automobil jiný než podle písm. r) s hmotností do 3,5t bez sjednaného pojištění odpovědnosti. Vedle příspěvku žalobkyni vznik nárok na náklady na uplatnění ve výši 300 Kč. Při jednání soudu konaném dne 9. 1. 2023 žalovaný žalobou uplatněný nárok v plném rozsahu uznal. Podle § 153a odst. 1 věty první o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle odst. 2 téhož ustanovení nelze rozsudek pro uznání vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). O nároku na příspěvek nepojištěných lze rozhodnout rozsudkem pro uznání, neboť se jedná o věc, v níž jsou účastníci v dvoustranném vztahu, jehož úprava je již podle jeho povahy a tím i podle příslušného hmotněprávního předpisu (§ 4 zák. č. 168/1999 Sb.) dána plně do dispozice účastníků těchto vztahů, jinými slovy hmotněprávní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Jedná se tudíž o řízení, jehož povaha připouští uzavření a schválení smíru (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobou uplatněný nárok zcela uznal, rozhodl soud podle § 153a odst. 1 o.s.ř. rozsudkem pro uznání a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 10 836 Kč, a to včetně požadovaných úroků z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a nákladů na uplatnění (§ 2a vyhl. č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů). O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla plně úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 2 252 Kč tak představují odměnu za tři úkony právní služby po 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání ve věci - žaloba (§ 14b odst. 1 bod 2. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.). Platební místo (k rukám advokáta) soud stanovil podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Povinnost žalovaného zaplatit žalovanou pohledávku včetně náhrady nákladů řízení pak soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil ve splátkách, o které žalovaný požádal a jejichž výše a podmínky splatnosti jsou uvedeny ve výroku tohoto rozsudku, neboť žalovaný se nachází v tíživé finanční situaci, své povinnosti se nikterak nevyhýbá a projevil skutečný zájem žalobou uplatněný nárok uspokojit. Za přiměřené soud považuje žalovaným navržené splátky ve výši 500 Kč měsíčně, když žalovaný by neměl mít problém tyto splátky unést a žalovaná pohledávka včetně náhrady nákladů řízení bude uhrazena v přiměřené době, která neznamená neúměrně znevýhodnění žalobkyně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 4. 1966, sp. zn. 5 Cz 126/1965, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod pořadovým číslem 67/1966). K tomu slouží též sankce ztráty splátek, pokud se žalovaný dostane do prodlení byť jen s jednou splátkou.