24 C 41/2021-73 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 29. 9. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí celkem 12 529 Kč spolu s úrokem z prodlení tam blíže specifikovaným. Uvedla, že se žalovaným dne 31. 8. 2018 uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] podle které mu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný však porušil svou povinnost, když cenu za dodanou elektřinu nehradil řádně. Žalovaná částka představuje co do 3 729 Kč dlužnou cenu za dodanou elektřinu v období od 22. 9. 2018 do 15. 2. 2019 podle faktury [číslo] (vyúčtovaná cena 8 001 Kč – úhrady ve výši 4 272 Kč), co do 8 100 Kč dlužnou cenu za dodanou elektřinu v období od 16. 2. 2019 do 16. 9. 2019 podle faktury [číslo] co do 700 Kč sedm poplatků po 100 Kč za odeslané upomínky dle čl. IV všeobecných podmínek poskytování služeb. Před podáním žaloby pak byl žalovaný o úhradu upomínán, avšak nezaplatil již ničeho. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. V pořadí prvním ve věci vydaným rozsudkem (rozsudek ze dne 17. 9. 2021, č.j. 24C 41/2021-39), soud žalobu zamítl, neboť žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní o sjednané ceně za dodávanou elektřinu (jinými slovy netvrdila, jakou cenu za dodávanou elektřinu si účastníci mezi sebou sjednali a tuto skutečnost žádnými z předložených důkazů neprokázala), stejně tak k nároku na poplatky za upomínky, požadované podle všeobecných podmínek poskytování služeb, soud uzavřel, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní, když rovněž netvrdila a neprokazovala, o jaké konkrétní upomínky se mělo jednat a jejich vyhotovení a odeslání nikterak nedoložila. Dále, jelikož soud podle obsahu toto ujednání hodnotil jako ujednání o smluvní pokutě a bylo přitom obsaženo ve všeobecných podmínkách poskytování služeb, dospěl soud k závěru, že se takové ujednání příčí spotřebitelskému právu a nelze mu přiznat právní ochranu. Tento rozsudek Krajský soud v Ústí nad Labem k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 30. 8. 2022, č.j. 12Co 64/2022-56, zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení, když dospěl k závěru, že pokud je účastník (žalovaný) nečinný, nemá soud usilovat při prokazování rozhodujících skutečností o jistotu, nýbrž si vystačit s určitou mírou pravděpodobnosti, a pokud žalobkyně vystavila fakturu s určitou cenou, je pravděpodobné, že si účastníci mezi sebou takovou cenu sjednali. Ohledně uplatněného nároku na poplatky za upomínky pak odvolací soud shledal úvahy soudu prvého stupně o ochraně spotřebitele lichými, když ujednání o poplatcích obsahuje sama smlouva o poskytování služeb. 4. Z listiny nazvané smlouva o poskytování služeb elektřina soud zjistil, že tuto účastníci uzavřeli dne 31. 8. 2018, přičemž žalobkyně se zde zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a to za cenu distribuční sazby D02d s jističem 1 x 25A podle ceníku, který se prostřednictvím včleňovací doložky stal součástí smlouvy, stejně jako všeobecné podmínky poskytování služeb. Tato listina dále skutečně (jak zjistil odvolací soud) obsahuje v závěrečných ustanoveních drobným písmem v nepřehledném odstavci ujednání o tom, že vedle dalších plateb je žalovaný povinen mimo jiné zaplatit poplatek ve výši 100 Kč bez DPH za každou upomínku v případě, že je písemná. 5. Z listiny nazvané všeobecné podmínky poskytování služeb soud zjistil, že se jedná o obchodní podmínky žalobkyně a krom ujednání ryze technického charakteru jako je doručování písemností, zpracování osobních údajů atp., obsahuje rovněž ujednání o možnosti účtovat poplatek ve výši 100 Kč za každou jednotlivou upomínku k zaplacení (čl. IV odst. 9 písm. d)). 6. Z výpisu ze systému žalobkyně (scanu obrazovky) soud zjistil, že žalobkyně eviduje k číslu smlouvy [číslo] sedm poplatků po 100 Kč. 7. Z předloženého ceníku pro produkt [anonymizováno] a ceníkovou řadu [anonymizováno] soud zjistil, že upravuje ceny s účinností od 1. 1. 2018. Celková jednotková cena (za 1 MWh) za vysoký tarif v sazbě D02d je zde uvedena ve výši 2 980,42 Kč bez DPH (3 606,31 Kč včetně DPH) s tím, že k tomu je třeba přičíst 1,24 Kč bez DPH (1,50 Kč včetně DPH) měsíčně za každý 1A v případě jističe 1 x 25A. 8. Z dalšího předloženého ceníku pro produkt [anonymizováno] a ceníkovou řadu [anonymizováno] soud zjistil, že upravuje ceny s účinností od 1. 1. 2019. Celková jednotková cena (za 1 MWh) za vysoký tarif v sazbě D02d je zde uvedena ve výši 3 353,40 Kč bez DPH (4 057,61 Kč včetně DPH) s tím, že k tomu je třeba přičíst 1,32 Kč bez DPH (1,60 Kč včetně DPH) měsíčně za každý 1A v případě jističe 1 x 25A. 9. Z ceníku pro produkt [anonymizováno] a ceníkovou řadu [anonymizováno] 36 soud žádná skutková zjištění nečinil, neboť, jak vyplývá z podaného odvolání, tento ceník se projednávaného případu netýká. 10. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jí dne 24. 2. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému za dodaných 2,611 MWh v období od 22. 9. 2018 do 15. 2. 2019 cenu celkem 8 001 Kč (po odečtení přijatých záloh ve výši 4 100 Kč). Cena je účtovaná podle produktu D [anonymizována dvě slova] v sazbě D02d, přičemž vyúčtování i u silové elektřiny reaguje na změnu ceny od 1. 1. 2019. 11. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jí dne 22. 9. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému za dodaných 2,153 MWh v období od 16. 2. 2019 do 16. 9. 2019 cenu celkem 8 100 Kč (po odečtení přijatých záloh ve výši 3 000 Kč). Cena je účtovaná podle produktu D [anonymizována dvě slova] v sazbě D02d. Soud dále prostým výpočtem zjistil, že u obou faktur je cena účtovaná v souladu s předloženými ceníky. 12. Z předložené tabulky soud zjistil, že žalobkyně od žalovaného eviduje úhrady celkem ve výši 4 272 Kč, které započetla na úhradu jistiny z faktury [číslo]. 13. Z dopisu ze dne 26. 5. 2020 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně upomínal žalovaného o zaplacení celkem 13 487,34 Kč nejpozději do 5. 6. 2020, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého potvrzení o podání se pak podává, že žalovanému byl tento dopis odeslán téhož dne. 14. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastnic a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci spolu dne 31. 8. 2018 uzavřeli smlouvu nazvanou smlouva o poskytování služeb elektřina, kde se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa žalovaného na adrese [adresa žalovaného], a to za cenu distribuční sazby D02d s jističem 1 x 25A podle ceníku, který se prostřednictvím včleňovací doložky stal součástí smlouvy, stejně jako všeobecné podmínky poskytování služeb. Smlouva dále obsahuje v závěrečných ustanoveních drobným písmem v nepřehledném odstavci ujednání o tom, že vedle dalších plateb je žalovaný povinen mimo jiné zaplatit poplatek ve výši 100 Kč bez DPH za každou upomínku v případě, že je písemná. Všeobecné podmínky poskytování služeb obsahují mimo jiné ujednání o možnosti účtovat poplatek ve výši 100 Kč za každou jednotlivou upomínku k zaplacení. Žalobkyně dne 24. 2. 2019 vyúčtovala žalovanému za dodaných 2,611 MWh v období od 22. 9. 2018 do 15. 2. 2019 cenu celkem 8 001 Kč (po odečtení přijatých záloh ve výši 4 100 Kč), a to fakturou [číslo]. Dále žalobkyně dne 22. 9. 2019 vyúčtovala žalovanému za dodaných 2,153 MWh v období od 16. 2. 2019 do 16. 9. 2019 cenu celkem 8 100 Kč (po odečtení přijatých záloh ve výši 3 000 Kč), a to fakturou [číslo]. Obě vyúčtované ceny odpovídají předloženým ceníkům Po splatnosti první z uvedených faktur žalovaný zaplatil 4 272 Kč, které započetla na úhradu jistiny této faktury. 15. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném v době uzavření smlouvy (dále také jen„ energetický zákon“) se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 16. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. 17. Žalobkyně jako obchodník s elektřinou (§ 22 odst. 1 písm. e) energetického zákona) uzavřela se žalovaným jako konečným zákazníkem (§ 22 odst. 1 písm. f) energetického zákona) platnou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 energetického zákona), když splňuje veškeré náležitosti vyžadované shora citovaným ustanovením, tedy závazek žalobkyně dodávat elektřinu a závazek žalovaného za dodanou elektřinu platit sjednanou cenu (s odkazem na ceník). Součástí této smlouvy byly rovněž obchodní podmínky.