24 C 80/2023-64 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), podanou soudu dne 31. 8. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí celkem 10 906,26 Kč spolu s tam blíže specifikovaným úrokem z prodlení. Uvedla, že žalovaný uzavřel dne 18. 3. 2019 s její právní předchůdkyní, [právnická osoba] [anonymizováno] a.s. (dále také jen„ společnost“ či„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě, kterých společnost dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], plyn a elektřinu, avšak žalovaný, byť se k tomu zavázal, za tyto dodávky neplatil řádně. Co do 10 341,84 Kč představuje žalovaná částka dlužnou cenu za 1,928 MWh elektřiny dodané žalovanému v období od 7. 4. 2020 do 20. 8. 2020, vyúčtovanou fakturou [číslo] co do 564,42 Kč dlužnou cenu za 0,23 MWh plynu dodaného žalovanému v období od 20. 6. 2020 do 30. 8. 2020, vyúčtovaného fakturou [číslo]. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Z listiny nazvané smlouva o sdružených službách dodávky plynu soud zjistil, že tuto dne 18. 3. 2019 uzavřeli společnost a žalovaný. Společnost se zde zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], plyn a žalovaný se naproti tomu zavázal za tyto dodávky platit cenu podle ceníku produktové řady Plyn pro smlouvy uzavřené na 2 roky platný ke dni 18. 3. 2019 s výší zálohy do prvního vyúčtování ve výši 300 Kč. 4. Z listiny nazvané smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny soud zjistil, že tuto dne 18. 3. 2019 uzavřeli společnost a žalovaný. Společnost se zde zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], elektřinu a žalovaný se naproti tomu zavázal za tyto dodávky platit cenu podle ceníku produktové řady Elektřina pro smlouvy uzavřené na dobu neurčitou a distribuční sazby [anonymizováno]. 5. Ze všeobecných obchodních podmínek dodávky plynu a všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny platných od 1. 7. 2017 soud zjistil, že tyto jsou součástí smluv o dodávkách energií a podrobněji upravují smluvní vztahy pro dodávky plynu a elektřiny společností a odběru plynu a elektřiny právnickými nebo fyzickými osobami. 6. Z předložených listin nazvaných ceník smluvních pokut a speciálních služeb soud pouze zjistil, že se týkají smluvních pokut za prodlení, odpojení atp. Takové nároky však podanou žalobou uplatněny nebyly. 7. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jí na základě odečtu plynoměru distributorem vyúčtovala společnost žalovanému za dodaných 0,23 MWh plynu v období od 20. 6. 2020 do 30. 8. 2020 cenu celkem 564,42 Kč (po odečtení bonusů a ostatních plateb ve výši 44,50 Kč) se splatností 21. 9. 2020. 8. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jí na základě odečtu elektroměru zákazníkem vyúčtovala společnost žalovanému za dodaných 1,928 MWh elektřiny v období od 7. 4. 2020 do 20. 8. 2020 cenu celkem 10 341,84 Kč (po odečtení bonusů a ostatních plateb ve výši 243,07 Kč) se splatností 16. 9. 2020. 9. Z dopisů (upomínek) soud zjistil, že těmito společnost upomínala žalovaného k zaplacení 10 341,84 Kč za elektřinu a 564,42 Kč za plyn. 10. Z listiny nazvané smlouva o postoupení pohledávek včetně dodatku [číslo] dodatku [číslo] dodatku [číslo] potvrzení o zaplacení kupní ceny a dílčího předávacího protokolu ze dne 9. 8. 2022 soud zjistil, že společnost postoupila žalobkyni soubor pohledávek, a to mimo jiné včetně pohledávek za žalovaným uplatněných v tomto řízení. 11. Z dopisu ze dne 18. 8. 2022 soud zjistil, že jimi společnost oznámila žalovanému, že pohledávky za ním uplatněné v tomto řízení postoupila žalobkyni. 12. Z dalších dopisů ze dne 18. 8. 2022 soud zjistil, že jimi zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení 10 341,84 Kč a 564,42 Kč do sedmi dnů, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího lístku se pak podává, že tyto dopisy byly žalovanému odeslány dne 18. 8. 2022. 13. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný a společnost uzavřeli dne 18. 3. 2019 smlouvu nazvanou smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvu nazvanou smlouva o sdružených službách dodávky plynu. Na základě těchto smluv se společnost zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], elektřinu a plyn a žalovaný se zavázal za tyto dodávky platit cenu podle ceníku produktové řady Elektřina pro smlouvy uzavřené na dobu neurčitou a distribuční sazby [anonymizováno] v případě elektřiny a ceníku produktové řady Plyn pro smlouvy uzavřené na 2 roky platný ke dni 18. 3. 2019 v případě plynu. Na základě odečtu elektroměru zákazníkem vyúčtovala společnost žalovanému za dodaných 1,928 MWh elektřiny v období od 7. 4. 2020 do 20. 8. 2020 cenu celkem 10 341,84 Kč (po odečtení bonusů a ostatních plateb ve výši 243,07 Kč) a na základě odečtu plynoměru distributorem vyúčtovala společnost žalovanému za dodaných 0,23 MWh plynu v období od 20. 6. 2020 do 30. 8. 2020 cenu celkem 564,42 Kč (po odečtení bonusů a ostatních plateb ve výši 44,50 Kč). Smlouvou o postoupení pohledávek včetně dodatků a dílčího předávacího protokolu ze dne 9. 8. 2022 pak společnost postoupila na žalobkyni mimo jiné pohledávky za žalovaným ze shora citovaných faktur. 14. Dále však ohledně sjednané ceny elektřiny a plynu soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.), aniž o této skutečnosti mohla být řádně poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., neboť se z nařízeného jednání omluvila. K tomu je nutno dodat, že poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. jsou výsadou účastníků při jednání přítomných, na čemž nemění ničeho ani skutečnost, že ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 1. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3292/15, dostupné na http://nalus.usoud.cz). 15. Žalobkyně se omezila na tvrzení o uzavření smlouvy a vystavených fakturách, avšak již neuvedla, jakou cenu za dodávanou elektřinu a plyn si společnost a žalovaný dohodli, stejně jako k této skutečnosti neoznačila žádný důkaz. Nutno přitom podotknout, že samotné faktury mohou v případě energií dokládat jejich dodané množství, když spotřebitel má možnost za stanovených podmínek proti takovému vyúčtování brojit, nicméně ujednání o ceně prokazovat nemohou. Ujednání o ceně je nedílnou součástí smluv o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 energetického zákona) a plynu (§ 72 odst. 2 energetického zákona), byť s přípustným odkazem na aktuální ceník, tudíž nelze přijmout závěr, že tím, že žalovaný nebrojil proti vystaveným fakturám ohledně vyúčtované ceny, by přijal ujednání o ceně. Tím, že žalobkyně nepředložila ceníky její právní předchůdkyně pro příslušné produktové řady, neprokázala ujednání o ceně se žalovaným, a tudíž ani, že by předložená vyúčtování měla podklad v uzavřených smlouvách. 16. Z vyložených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 17. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byl úspěšným účastníkem žalovaný a náleželo by mu tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.