31 C 238/2023-58 — Okresní soud v Chomutově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 47 968,84 Kč z titulu nezaplacené dodávky elektřiny a plynu do odběrného místa žalované na adrese [adresa], na základě smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu ze dne 15. 10. 2019 uzavřených mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), konkrétně dodávky elektřiny za období od 7. 11. 2019 do 14. 3. 2020 (26 515,13 Kč) a dodávky plynu za období od 1. 11. 2019 do 24. 3. 2020 (21 453,71 Kč). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 25. 9. 2023. Žalobkyně se z jednání přípisem omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto projednal věc v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti obou účastníků, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 15. 10. 2019 smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu, jejichž součástí byly i všeobecné obchodní podmínky a ceníky. Dle vyúčtování elektřiny vznikl žalované po započtení úhrad záloh na dodané elektřině za období od 7. 11. 2019 do 14. 3. 2020 dluh ve výši 26 515,13 Kč a na dodaném plynu za období od 1. 11. 2019 do 24. 3. 2020 dluh ve výši 21 453,71 Kč, které žalovaná dosud neuhradila. Pohledávky za žalovanou byly dle § 1879 o. z. na žalobkyni postoupeny smlouvou ze dne 13. 10. 2017 ke dni 15. 2. 2023, což bylo žalované sděleno v rámci oznámení ze dne 28. 2. 2023. Naposledy byla žalovaná vyzývána žalobkyní předžalobní výzvou ze dne 28. 2. 2023 odeslanou téhož dne. 4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu v souladu s § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetického zákona). Cenu za odebraný plyn a elektřinu ve výše uvedených obdobích nicméně do data splatnosti nezaplatila a vznikl jí tak dluh na elektřině ve výši 26 515,13 Kč a na plynu ve výši 21 453,71 Kč. Dlužnou částku v celkové výši 47 968,84 Kč žalovaná nezaplatila a vznikla ji tak i povinnost zaplatit dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od data následujícího po splatnosti jednotlivých faktur dle § 1968 o. z. Soud proto s odkazem na shora uvedené žalobě ve výroku I. rozsudku zcela vyhověl. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 097 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 919 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 47 968,84 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 378 Kč. V dané věci se jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.