45 C 292/2022-35 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 13. 7. 2022 domáhala zaplacení částky 70 000 Kč s příslušenstvím z titulu nevrácené zápůjčky. Svůj návrh odůvodnila tím, že v prosinci roku 2019 půjčila žalovanému částku 100 000 Kč s tím, že se žalovaný zavázal tuto částku vrátit do konce února roku 2020. Žalobkyně žalovaného upozornila, že se jedná o finance představující dodatečný zdroj ke starobnímu důchodu žalobkyně, a proto je nutné ve stanoveném termínu peníze vrátit. Žalovaný však částku do konce února 2020 nevrátil. Po urgencích začal žalovaný dluh splácet, když vrátil žalobkyni dne 10. 4. 2021 částku 5 000 Kč, dne 20. 5. 2021 částku 5 000 Kč, dne 14. 7. 2021 částku 5 000 Kč, dne 30. 8. 2021 částku 5 000 Kč, dne 24. 11. 2021 částku 200 euro a dne 5. 1. 2022 částku 200 euro. Zbývající dlužnou částku již žalovaný neuhradil. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje zaplacení dlužné částky ve výši 70 000 Kč, zákonných úroků z prodlení od 1. 3. 2020 do zaplacení z částky zohledňující jednotlivé platby žalovaného a penále sjednané ve smlouvě ve výši 0,01 % měsíčně z částky 100 000 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný se k jednání soudu, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. 4. Z listiny Dohoda o půjčce ze dne 10. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 10. 12. 2019 smlouvu o zápůjčce, kdy žalovanému byla půjčena v hotovosti částka 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku žalobkyni vrátit do 28. 2. 2020. Pro případ nedodržení termínu byla mezi stranami dohodnuta povinnost žalovaného hradit penále ve výši 0,01 % měsíčně z poskytnuté částky. Smlouva je podepsána žalobkyní i žalovaným s tím, že podpis žalovaného je úředně ověřen. 5. Z listiny Splátky dluhu bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala splátky dluhu žalovaného, kdy žalovaný uhradil dne 10. 4. 2021 částku 5 000 Kč, dne 20. 5. 2021 částku 5 000 Kč, dne 14. 7. 2021 částku 5 000 Kč, dne 30. 8. 2021 částku 5 000 Kč, dne 24. 11. 2021 částku 200 euro a dne 5. 1. 2022 částku 200 euro. 6. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 10. 12. 2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně žalovanému půjčila v hotovosti částku ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátil žalobkyni celou částku ve výši 100 000 Kč do dne 28. 2. 2020. Pro případ porušení této povinnosti žalovaným si smluvní strany ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,01 % měsíčně z poskytnuté částky. Žalovaný částku ve výši 100 000 Kč do 28. 2. 2020 žalobkyni nevrátil, a to ani částečně. Žalovaný část dluhu žalobkyni uhradil postupnými platbami, a to dne 10. 4. 2021 ve výši 5 000 Kč, dne 20. 5. 2021 ve výši 5 000 Kč, dne 14. 7. 2021 ve výši 5 000 Kč, dne 30. 8. 2021 ve výši 5 000 Kč, dne 24. 11. 2021 ve výši 200 euro a dne 5. 1. 2022 ve výši 200 euro. Zbývající část pohledávky zůstala neuhrazena. 7. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Dle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 10. 12. 2019 smlouvu o zápůjčce dle § 2390 občanského zákoníku, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému v hotovosti částku 100 000 Kč. Jelikož žalovaný porušil povinnost vyplývající mu z uzavřené smlouvy, když nevrátil poskytnutou částku řádně a včas (tj. do 28. 2. 2020), žalobkyně má v souladu s uzavřenou smlouvu rovněž právo na smluvní pokutu ve výši 0,01 % měsíčně z poskytnuté částky (tj. z částky 100 000 Kč), kterou si strany dle § 2048 občanského zákoníku sjednaly. Dle § 1970 občanského zákoníku pak žalobkyni též náleží i úrok z prodlení v zákonné výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 1. 3. 2020 z dlužné jistiny ve výši zohledňující částečné úhrady provedené žalovaným. Jelikož se žalobkyni podařilo svůj nárok prokázat, žalovaný se k žalobě nevyjádřil, netvrdil, tím méně prokázal, že by došlo k jakékoli další úhradě dluhu, soud žalobě vyhověl. Vzhledem k tomu, že splátky zaplacené žalovaným dne 24. 11. 2021 a dne 5. 1. 2022 byly provedeny v eurech, a po přepočtu na české koruny dle kurzu ke dni 24. 11. 2021, který činil 25,5 korun za euro, žalovaný uhradil žalobkyni dne 24. 11. 2021 částku 5 100 Kč, a dále po přepočtu na české koruny dle kurzu ke dni 5. 1. 2022, který činil 24,58 korun za euro, žalovaný uhradil žalobkyni dne 5. 1. 2022 částku 4 916 Kč, byla žaloba, co do částky 16 Kč zamítnuta, neboť žalobkyně má vůči žalovanému po odečtení provedených plateb a přepočtu na české koruny pohledávku ve výši 69 984 Kč. 11. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné výši, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 500 Kč. Tato částka představuje zaplacený soudní poplatek za návrh na zahájení řízení, když žalobkyně jinou náhradu nákladů řízení nepožadovala. 12. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.