7 C 53/2023-24 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou ze dne 30. 8. 2022 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 16 657 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 9. 10. 2020 uzavřela žalobkyně s žalovanou dohodu o uznání dluhu. Žalovaná v ní uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše a zároveň se zavázala uhradit jej v pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. Žalovaná se následně dostala do prodlení s plněním splátek (a to splátky [číslo]). Žalovaná na svůj dluh od data uzavření dohody uhradila celkem částku 17 000 Kč. Žalobkyně následně odeslala žalované dne 5. 8. 2022 oznámení o zesplatnění dluhu spolu s předžalobní upomínkou. V rámci dopisu o zesplatnění pohledávky byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, která v zesplatněné výši činila 16 657 Kč. Žalované byla poskytnuta lhůta k úhradě nesplatné pohledávky, a to nejpozději do 18. 8. 2022. Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni ani v dodatečné lhůtě neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavila. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 8. 2022 a připojeného podacího lístku je zřejmé, že právní zástupce žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzval k plnění dluhu ze splátkové dohody ze dne 9. 10. 2022 s výstrahou jeho soudního vymáhání, přičemž tato výzva byla žalované před podáním žaloby odeslána dne 9. 8. 2022. Žalobkyně rovněž předložila splátkovou dohodu ze dne 9. 10. 2020, z níž vyplývá, že žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni dlužnou částku ve výši 33 657 Kč ve splátkách, tato dohoda byla podepsána oběma stranami. Z oznámení o zesplatnění dluhu ze dne 5. 8. 2022 vyplývá, že žalobkyně oznámila žalované, že její dluh byl z důvodu prodlení se splátkou splatnou dne 25. 4. 2022 zesplatněn, zároveň byla žalovaná vyzvána k neprodlené úhradě částky 16 657 Kč, a to nejpozději do 18. 8. 2022. Tato výzva byla žalované zaslána dne 9. 8. 2022. 5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Dne 9. 10. 2020 žalovaná podepsala dohodu o uznání dluhu, kde co do důvodu i výše uznala svůj dluh vůči žalobkyni v celkové výši 33 657 Kč. Žalovaná se zavázala dluh uhradit v měsíčních splátkách, přičemž ze strany žalované bylo uhrazeno celkem 17 000 Kč, k úhradě tedy zbývá 16 657 Kč. 6. Dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 7. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu, když žalovaná dluh vůči žalobkyni ve výši žalované jistiny uznala co do důvodu i výše, soud má tedy za to, že dluh v době uznání trval (§ 2053 občanského zákoníku). Jelikož žalovaná nesplnila svůj závazek řádně a včas, je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni tak rovněž náleží též úrok z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované, v daném případě nákladů za uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 200 Kč (3 x 300 + 3 x 100). Dle § 14b odst. 3 tarifu je pak na další úkony právní služby třeba aplikovat obecná ustanovení tohoto právního předpisu. Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH, jehož je advokát zastupující v této věci dle ověření soudem plátcem, v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 252 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 2 252 Kč (800 + 1 200 + 252).