7 C 70/2023-58 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí výše specifikovanou částku a příslušenství za neoprávněný odběr plynu v odběrném místě [ulice a číslo], [obec] v době od 9. 1. 2020 do 31. 10. 2021, neboť žalovaná neměla uzavřenu smlouvu o odběru plynu, ač jej fakticky odebírala. Fakturovanou částku ve výši 12 499,55 Kč splatnou v den předcházející dni, od něhož je požadováno příslušenství, žalovaná neuhradila, a to ani přes upomínku zaslanou žalobkyní. Žalobkyně je aktivně legitimována k vedení sporu jako distributor, který musí být dle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, z hlediska právní formy oddělen od obchodníka s plynem. Množství neoprávněně odebraného plynu spočívá v rozdílu na měřidle ve shora uvedený den a stavem měřidla ke shora uvedenému dni, kdy zde bylo měřidlo demontováno, jenž činí 151,37 m3. 2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána, k jednání soudu nedostavila. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 4. Soud provedl důkaz žádostí obchodníka s plynem o ukončení distribuce plynu, protokolem o demontáži měřidla, fakturou [číslo] za neoprávněnou distribuci plynu ze dne 3. 3. 2022, upomínkou ze dne 14. 4. 2022, oznámením o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne 10. 4. 2019, e-mailem ze dne 18. 2. 2022, výzvou k úhradě pohledávky ze dne 21. 6. 2022 včetně podacího lístku a žádostí o přerušení dodávky plynu. Na základě předložených důkazů a tvrzení žalobkyně má soud za prokázané že, žalovaná měla od 9. 1. 2020 do 31. 10. 2021 uzavřenou nájemní smlouvu na adrese [adresa žalované] (bytová jednotka [číslo]). Dne 19. 3. 2019 podala společnost [právnická osoba] (obchodník s plynem) žádost o přerušení distribuce plynu z důvodu neplacení s demontáží měřidla s požadovaným datem přerušení 20. 3. 2019. Podle protokolu o demontáži měřidla k demontáži došlo až dne 3. 11. 2021. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně žalované za období od 9. 1. 2020 do 31. 10. 2021 celkem částku 12 499,55 Kč splatnou dne 17. 3. 2022. Upomínkou vystavenou dne 14. 4. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 12 499,55 Kč. 5. Podle § 74 odst. 1 zákona č. 458/2000Sb. energetického zákona je neoprávněným odběrem plynu a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu a za b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění. Neoprávněnou distribucí plynu je dle § 74 odst. 3 písm. a) energetického zákona distribuce bez uzavřené smlouvy na distribuci plynu nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou na distribuci plynu. Výpočet výše škody stanovuje vyhláška č. 108/2011Sb. 6. Po provedeném řízení s přihlédnutím k předloženým listinám a tvrzení žalobkyně dospěl soud k závěru, že žalovaná měla uzavřenou nájemní smlouvu na adrese [adresa žalované], a to od 9. 1. 2020 do 31. 10. 2021. Dne 19. 3. 2019 byl podán požadavek obchodníka s plynem, společnosti [právnická osoba] na přerušení dodávky plynu do odběrného místa [číslo] na shora uvedené adrese z důvodu neplacení. Následně dodavatel plynu přistoupil k ukončení distribuce plynu. Žalobkyni se nepodařilo demontovat měřidlo a ke dni 23. 5. 2019 došlo k ukončení dodávky plynu. Od 24. 5. 2019 byl odebírán na odběrném místě plyn neoprávněně. Dne 3. 11. 2021 došlo k demontáži měřidla. Za období od 9. 1. 2020 do 31. 10. 2021 žalobkyně vyúčtovala žalované za neoprávněný odběr škodu ve výši 12 499,55 Kč. Jednalo se tak o neoprávněný odběr dle ust. § 74 odst.1 písm.a) zák.č. 458/2000Sb., jehož rozsah žalobkyně prokázala fakturou. Soud proto žalované uložil povinnost žalovanou částku ve výši 12 499,55 Kč zaplatit tak, jak žalobkyně požadovala. 7. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Faktura byla splatná dne 9. 3. 2021 a od 10. 3. 2021 je žalovaná v prodlení. Dle nařízení vlády č. 351/2013Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobci přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb. tak, jak požadoval. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 499,55 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.