9 C 113/2023-14 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 25.8.2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 23 190 Kč s příslušenstvím a náklady spojenými s uplatněním pohledávky, smluvní pokutu a náhradu nákladů řízení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že dne 9.4.2021 žalovaný se žalobkyní smlouvu o zápůjčce za použití prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím své webové stránky [webová adresa]. Na základě smlouvy o zápůjčce byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, jež byly žalovanému zaslány na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal k úhradě jistiny 15 000 Kč, poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 900 Kč nejpozději do 8.7.2021. Žalovaný však neuhradil ničeho. Žalobkyně se domáhá zaplacení jistiny, poplatku za poskytnutí zápůjčky, účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 2 500 Kč a sjednané smluvní pokuty ve výši 4 290 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud vyzval žalobkyni usnesením č.j. 9 C 113/2023–12 ze dne 17.4.2023, aby tato soudu sdělila jak, jakým způsobem, zkoumala úvěruschopnost žalovaného. 4. Žalobkyně na výzvu soudu nereagovala. Pouze v žalobě uvedla,, že schopnost žalovaného úvěr splácet byla prověřována příjmy a výdaji žalovaného, kdy si vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, výdajových poměrech a tyto ověřila z dokumentů, případně nahlédnutím do relevantních databází. Konkrétně však neuvedla, jaký měl žalovaný příjem ani jaká byla jeho výdajová stránka. 5. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv jim byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 6. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 9.4.2021 bylo zjištěno, že tato smlouva není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale pouze PIN kódem: [číslo]. Z obsahu textu této listiny vyplývá, že žalobkyně a žalovaný měli uzavřít smlouvu, na jejímž základě se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnuté peníze, včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 900 Kč, nejpozději do 90 dnů od poskytnutí zápůjčky. Pro případ prodlení žalovaného s plněním jeho závazků se měla žalovaná zavázat uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně a dále nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly žalobkyni v souvislosti s prodlením žalovaného. 7. Ze Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně plyne úprava vztahů mezi účastníky řízení vzniklých v souvislosti s uzavřením smlouvy. Tyto podmínky nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného, ale pouze PIN kódem: [číslo]. 8. Z upomínky ze dne 15.7.2021, 22.7.2021, 29.7.2021 a 7.8.2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. 9. Z výzvy ze dne 22.7.2022 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 27.7.2022, jak bylo zjištěno z podacího lístku podací číslo [anonymizováno]. 10. Z potvrzení o platbě [právnická osoba] ze dne 28.7.2022 bylo zjištěno, že dne 9.4.2021 byla žalobkyní na účet [číslo] poukázána částka 15 000 Kč. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 15. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 16. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby. 17. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. 18. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Dle § 2390 ObčZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 ObčZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 20. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 21. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla dne 9.4.2021 uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžité prostředky v celkové výši 15 000 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit, včetně sjednaného poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 900 Kč. Předložená smlouva o zápůjčce ze dne 9.4.2021 není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; je opatřena PIN kódem. 22. Z ustanovení § 104 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 ObčZ a § 562 odst. 1, 2 ObčZ). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku, a to prostřednictvím webových stránek [webová adresa]. Tato forma uzavírání smlouvy nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje bez uznávaného elektronického podpisu, respektive jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. V projednávaném případě tak smlouva, v níž měla být sjednána tvrzená zápůjčka, trpí nedostatkem písemné formy. A protože zákon spojuje tuto podmínku s platností právního jednání (§ 561 odst. 1 ObčZ), je podle názoru soudu smlouva o zápůjčce neplatná. 23. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst.