9 C 266/2023-18 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 16.3.2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 165 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 865 Kč od 23.1.2022 do zaplacení, částku ve výši 8 685 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 385 Kč od 5.6.2022 do zaplacení, částku ve výši 7 255 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 955 Kč od 22.9.2022 do zaplacení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu s objemem válců motoru do 2 500 cm3 [registrační značka], [VIN kód], přičemž k tomuto vozidlu, vedeném v příslušném registru vozidel, nebylo v období od 20.5.2021 do 17.9.2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 7 865 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaný dále neměl k uvedenému vozidlu uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) v období od 18.9.2021 do 24.1.2022. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 8 385 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaný dále neměl k uvedenému vozidlu uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) v období od 25.1.2022 do 11.5.2022. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 6 955 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv jim byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46 a § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem osobního automobilu s objemem válců motoru do 2 500 cm3 [registrační značka], [VIN kód], přičemž k tomuto vozidlu, vedeném v příslušném registru vozidel, nebylo v období od 20.5.2021 do 17.9.2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 7 865 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaný dále neměl k uvedenému vozidlu uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) v období od 18.9.2021 do 24.1.2022. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 8 385 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaný dále neměl k uvedenému vozidlu uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) v období od 25.1.2022 do 11.5.2022. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 6 955 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. 5. Skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následovně: 6. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) nestanoví-li tento zákon jinak musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru do 2 500 cm³ včetně ve výši 65 Kč. 7. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný jako vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru do 2 500 cm³ byl v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinen uzavřít na automobil pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný tuto svoji povinnost nesplnil, když za období od 20.5.2021 do 17.9.2021 neměl k automobilu uzavřenou pojistnou smlouvu. Žalovanému tak vznikla dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti celkem ve výši 7 865 Kč (denní sazba 65 Kč x 121 dní, kdy nebylo vozidlo ze zákona pojištěné) a zároveň dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla částku ve výši 300 Kč představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalovaný dále neměl uzavřenou pojistnou smlouvu k uvedenému vozidlu za období od 18.9.2021 do 24.1.2022. Žalovanému tak vznikla dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti celkem ve výši 8 385 Kč (denní sazba 65 Kč x 129 dní, kdy nebylo vozidlo ze zákona pojištěné) a zároveň dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla částku ve výši 300 Kč představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalovaný dále neměl uzavřenou pojistnou smlouvu k uvedenému vozidlu za období od 25.1.2022 do 11.5.2022. Žalovanému tak vznikla dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti celkem ve výši 6 955 Kč (denní sazba 65 Kč x 107 dní, kdy nebylo vozidlo ze zákona pojištěné) a zároveň dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla částku ve výši 300 Kč představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Soud vyhověl žalobě a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné příspěvky včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 8 165 Kč, 8 685 Kč, 7 255 Kč. Žalobkyně má proti žalovanému splatné pohledávky v tvrzené výši, neboť žádný důkaz nesvědčí o tom, že pohledávky žalobkyně zanikly plněním žalovaného či jiným právně relevantním způsobem. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení tj. 23.1.2022 u pohledávky ve výši 7 865 Kč, dále ve znění účinném ke dni vzniku prodlení tj. 5.6.2022 u pohledávky ve výši 8 385 Kč, ve znění účinném ke dni vzniku prodlení tj. 22.9.2022 u pohledávky ve výši 6 955 Kč a odvíjí se od repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud žalobě zcela vyhověl. 8. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 417 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 965 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 105 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí právního zastoupení,