9 C 48/2023-29 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 1. 8. 2022, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 26 486,38 Kč s příslušenstvím a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba], dříve [právnická osoba] anebo [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyní žalobkyně“) a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o [anonymizováno], v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu. Nedílnou součástí této Smlouvy byly Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Všeobecné obchodní podmínky, Úrokový lístek, Sazebník. V souladu se smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 0,00 Kč. Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání [anonymizováno] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaný zavázal, neocitnout se v prodlené se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze Smlouvy. Žalovaný porušil své závazky ze Smlouvy zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž mu vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Předchůdkyně žalobkyně tak využila svého práva a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek ve výši 28 486,38 Kč převedla dne 18. 3. 2005 na nově otevřený úvěrový účet. Žalovaný tak měl možnost splácet uvedený úvěr ve splátkách. Dlužná částka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas splácena. Předchůdkyně žalobkyně tak využila svého práva a celou dlužnou částku zesplatnila ke dni 18. 3. 2005 a vyzvala žalovaného k uhrazení celkové dlužné částky. Pohledávka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena, a proto se dlužná částka dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 30,00 % ročně dle úrokového lístku platného ke dni zesplatnění. Pohledávka za žalovaným byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 s účinností kde dni 21. 6. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem dne 17. 7. 2019. Žalovaný byl současně vyzván k uhrazení dluhu novému věřiteli (žalobkyni). Zástupce žalobkyně žalovaného vyzval dopisem ze dne 20. 4. 2020 k uhrazení dlužné částky s upozorněním na případné soudní vymáhání pohledávky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala vyjádřením ze dne 21. 4. 2023, kdy uvedla, předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí úvěru vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o povolení debetního zůstatku [anonymizováno]. Žalovaný uvedl měsíční příjem ve výši [částka] a příjem domácnosti ve výši [částka]. Při hodnocení úvěruschopnosti předchůdkyně žalobkyně porovnala příjmy a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Žalobkyně uvedla, že Smlouva byla uzavřena dne 18. 3. 2005 tj. před účinnosti zákona 145/2010 o spotřebitelském úvěru, tedy v době, kdy nebyla povinnost posuzování úvěruschopnosti u spotřebitelských úvěrů výslovně zakotvena v právním řádu ČR. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o [anonymizováno] ze dne 15. 5. 2001 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytování a využívání produktů služeb v rámci [anonymizováno], zřízení a vedení běžného korunového účtu. Dne 15. 5. 2001 požádal žalovaný o povolení debetního zůstatku na účtu s limitem 21 000 Kč. Povolený limit je navázán na minimální měsíční kreditní příjem na běžném účtu ve výši 10 500 Kč. Žalovaný se zavazuje peněžní prostředky, které z běžného účtu vyčerpá do debetního zůstatku předchůdkyni žalobkyně vrátit. Žalovaný v rámci Smlouvy uzavřel také dohodu o užívání platební karty k běžnému účtu. 6. Z Dispozice majitele účtu ze dne 10. 3. 2000 bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem účtu č. [bankovní účet], kdy výpisy pro tento účet budou žalovanému zasílány poštou na adresu trvalého bydliště s měsíční periodicitou. 7. Z úrokového listu [číslo] bylo zjištěno, že se jedná o interní dokument předchůdkyně žalobkyně, kterým stanovuje roční úrokové sazby z vkladů a úvěrů od 7. 2. 2005. Debetní zůstatek na všech běžných korunových účtech je úročen sazbou 30,00 % p.a. 8. Z oznámení o převodu dluhu ze dne 18. 3. 2005 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně tímto oznamuje žalovanému, že pro opakované porušení sjednaných smluvních podmínek mu bylo zrušeno poskytování [anonymizováno] a dluh ve výši 28 486,38 Kč byl z běžného účtu převeden na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Žalovaný byl vyzván k uhrazení dluhu do 1. 4. 2005, s tím že byl upozorněn na soudní vymáhání pohledávky. 9. Z Všeobecných obchodních podmínek z 1. 11. 1999 bylo zjištěno, že tyto upravují práva a povinnosti pro veškeré smluvní vztahy mezi bankou (předchůdkyní žalobkyně) a klienty (žalovaným) týkající se bankovních služeb a obchodů poskytovaných a prováděných bankou. Tyto podmínky tvoří nedílnou součást kterékoliv smlouvy či ujednání mezi bankou a klientem. 10. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného bylo zjištěno, v jakém rozsahu žalovaný úvěr čerpal a jakým způsobem se dostala do nepovoleného debetního zůstatku. 11. Z platební historie žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný načerpal úvěr ve výši 28 486,38 Kč dne 18. 3. 2005, dne 16. 8. 2005 žalovaný uhradil částečnou splátku úvěru ve výši 2 000 Kč. Po uhrazení tak činila pohledávka 26 486,38 Kč. 12. Z výzvy ze dne 20. 4. 2020 bylo zjištěno, že touto zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k uhrazení dlužné částky 158 285,46 Kč, a to nejpozději do 30. 4. 2020. S tím, že pokud tak neučiní bude pohledávka vymáhána soudní cestou. Tato výzva byla žalovanému odeslána dne 20. 4. 2020. 13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 18. 6. 2019 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným [číslo] č. ú. [číslo] byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni s účinností kde dni 21. 6. 2019. 14. Z dohody uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní ze dne 18. 6. 2019 bylo zjištěno, že tato se týká úplaty za postoupené pohledávky, kdy po uhrazení dohodnuté ceny dojde k postoupení pohledávek ze smluv o postoupení pohledávek [číslo] – [číslo]. 15. Z potvrzení o uhrazení ze dne 21. 6. 2019 bylo zjištěno, že toto vystavila předchůdkyně žalobkyně žalobkyni jako potvrzení o uhrazení ceny za postoupené pohledávky ze smluv o postoupení pohledávek [číslo] – [číslo]. 16. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalovanému bylo předchůdkyní žalobkyně oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Toto oznámení bylo žalovanému odesláno dne 16. 7. 2019. 17. Vzhledem k datu uzavření smlouvy se práva a povinnosti z ní vzniklé posuzují podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále obč. zák.) a zákona č. 513/1991 Sb. (dále jen obch. zák.). 18. Podle ustanovení § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 19. Podle ustanovení § 502 obch. zák. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. 20. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 21. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. 22. Tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o [anonymizováno], běžném účtu a úvěru, poskytnutí úvěru, prodlení žalovaného a výši dluhu byla prokázána smlouvou o [anonymizováno], výpisy z úvěrového účtu žalovaného, z oznáme