18 C 7/2023-63 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 8. 8. 2019 domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v níže uvedeném odběrném místě. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud nařídil jednání na 11. 1. 2024. Právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil a souhlasil, aby soud jednal v jeho nepřítomnosti. Žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání nedostavila, ani neomluvila. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal a rozhodnul věc v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny včetně všeobecných podmínek bylo zjištěno, že ji dne 15. 4. 2019 uzavřela předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaná. Předchůdkyně žalobkyně se zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa žalované [ulice a číslo], [PSČ] [obec] a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu uhradit cenu. 5. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná za období od 16. 10. 2019 do 3. 9. 2020 neuhradila za odebranou elektřinu částku ve výši 16 441,50 Kč, která byla splatná dne 30. 9. 2020. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že smlouvu mezi sebou uzavřely předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně, na jejím základě došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná dne 22. 7. 2022 vyrozuměna. 7. Z výzvy k plnění ze dne 22. 7. 2022 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu. 8. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 15. 4. 2019 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které žalovaná v odběrném místě na adrese [ulice a číslo], [PSČ] [obec] odebírala elektřinu a dle faktury [číslo] dluží za odebranou elektřinu částku ve výši 16 441,50 Kč, která byla splatná dne 30. 9. 2020. 9. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Dle všeobecných podmínek čl. II bod 7) c) a V. písm. 2) a) ve spojení s ceníkem za zvláštní služby vzniká povinnost uhradit smluvní poplatek ve výši 95 Kč jako paušální náklad se zasíláním výzev. 10. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně jakožto obchodníkem s elektřinou a žalovanou jakožto zákazníkem byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb.), na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a žalovaná se zavázala zaplatit za odebranou elektřinu dohodnutou cenu. Jelikož žalovaná za dodávku elektřiny neuhradila dohodnutou kupní cenu, soud žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku. Protože dlužná částka (ceny za dodávku elektřiny) nebyla žalovanou uhrazena ve lhůtě splatnosti, soud žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení z této částky dle § 1970 o.z. ode následujícího po splatnosti faktury ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k vymáhání žalobou uplatněného nároku je dána smlouvou o postoupení pohledávek. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 441,50 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 13. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.