21 C 118/2024-28 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 4.4.2024, doplněnou podáním ze dne 25.5.2024, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 10 004 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 21.7.2021 uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Před poskytnutím peněžních prostředků předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit včetně úroků, a to formou splátek. Žalovaný však svůj závazek řádně a včas neplnil. Celkem žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně částku 4 700 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. I přes výzvu žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil. Požadovaná částka 10 004 Kč se skládá z jistiny 5 993,98 Kč a dlužného poplatku 4 010,02 Kč.2. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 4.7.2024). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne 21.7.2021 plyne, že se předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč za sjednanou úrokovou sazbu. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.6. Z Karty zákazníka ze dne 21.7.2021 plyne, že žalovaný byl svobodný, měl základní vzdělání, bydlel v nájmu. Měl 2 vyživované osoby a nebyl majitelem auta. Pracoval na plný úvazek jako uklízeč u , adresa, , s příjmem 16 248 Kč měsíčně čistého. Další čistý příjem domácnosti činil 8 300 Kč. „Odhadované“ výdaje žalovaného činily 10 000 Kč měsíčně. Zaměstnání, výše příjmu, mělo být ověřeno pracovní smlouvou a výplatními páskami 5,6/2021. Dle ručně vepsané poznámky měl být pracovní poměr sjednán na dobu určitou do 30.11.2021. Karta zákazníka je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.7. Z Tabulky umoření ze dne 2.10.2023 plyne, že dne 21.7.2021 byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný v době od 21.7.2021 do 11.4.2022 vrátil celkem částku 4 700 Kč.8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 ve spojení s Přílohou plyne, že předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z Oznámení ze dne 29.9.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupení pohledávky oznámila žalovanému; toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 27.10.2023, jak plyne z podacího lístku.9. Z výzvy ze dne 15.2.2024 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhů. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 15.2.2024, jak plyne z podacího lístku.10. Skutkový závěr: Dne 21.7.2021 uzavřela předchůdkyně žalobkyně se žalovaným smlouvu, na jejímž základě v hotovosti vyplatila žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Před uzavřením předmětné smlouvy předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně částku 4 700 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smluvně převedena na žalobkyni. Výzvou předanou k poštovní přepravě dne 15.2.2024 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhů.11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 2993 ObčZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).18. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podaná důvodně pouze z části.19. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 21.7.2021 podepsána úvěrová smlouvy, v nichž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit včetně sjednaného úroku, a to formou výše týdenních splátek. Smlouva jsou opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.20. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 spotřebitelského zákona.21. V té souvislosti má soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně zjistila z informacích získaných od žalovaného k jeho poměrům, že měl být svobodný, měl mít základní vzdělání, žít v nájmu, měl být zaměstnán u , Anonymizováno, , adresa, jako uklízeč se mzdou 16 248 Kč měsíčně čistého. Další příjmy domácnosti měly činit 8 300 Kč měsíčně. Jeho „odhadované“ výdaje měly představovat 10 000 Kč.22. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami, dále nájemní smlouvou či výpisem z katastru nemovitostí (k doložení uspokojování bytové potřeby), dokladem o výši nákladů na bydlení, smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalovaného, atd. V daném případě žalobkyně nedoložila, že by deklarovaný měsíční příjem žalovaného, jeho zaměstnavatele a délku pracovní poměru před uzavřením úvěrové smlouvy také ověřila. V Kartě zákazníka je sice uvedeno, že zaměstnání žalovaného bylo ověřeno výplatními páskami (5,6/2021) a pracovní smlouvou, avšak tyto listiny nebyly žalobkyní předloženy. Zároveň žalobkyně nedoložila, že by byly ověřovány i v Zákaznické kartě deklarované další příjmy domácnosti žalovaného ve výši 8 300 Kč. Žalobkyně taktéž nedoložila, že by ověřovala způsob uspokojování bytové potřeby (nájem) a náklady žalovaného na bydlení, včetně energií (ostatně jejich konkrétní výši ani netvrdila). Pokud se předchůdkyně žalobkyně spokojila pouze s „Odhadem“ výdajů žalovaného, pak nedostála své povinnosti zjistit a ověřit zcela konkrétní výdajové poměry žalovaného. Z Karty zákazníka je rovněž patrné, že tyto se žalovaným sepisoval zaměstnanec předchůdkyně žalobkyně, a bylo tak na něm, aby jednak poměry žalovaného řádně zjistil a zároveň i ověřil. Navíc nahlížení do různých interních či externích databází (IR,…), je dle názoru soudu sice důležité, avšak samo o sobě nedostačující, tím spíše, když žalobkyně nahlížení do těchto databází před uzavřením smlouvy ani nepředložila. Dle názoru soudu bylo povinností poskytovatele úvěru, aby nejen zjistil příjmy a výdaje žalovaného, ale zároveň všechny jeho poměry také náležitě ověřil. Pokud totiž předchůdkyně žalobkyně vycházela z pouhých neověřených informací o příjmech a výdajích žalovaného, zcela zjevně rezignovala na zjišťování a