21 C 142/2024-33 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 30.4.2024, doplněnou podáním ze dne 26.6.2024, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 51 251,59 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne 20.6.2022 uzavřena Smlouva o úvěru č. , hodnota, , a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 44 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 44 000 Kč. Žalovaný však vrátil předchůdkyni žalobkyně pouze částku 1 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku postoupila na žalobkyni. I přes výzvu žalovaný žalobkyni ničeho nevrátil.2. Žalobkyně se k jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 22.7.2024). Proto soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:5. Z Osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru – Smlouvy č. , hodnota, ze dne 20.6.2022 plyne, že tato listina není opatřena podpisem žalovaného. Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 44 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 54 % ročně. Žalovaný se měl zavázat úvěr vrátit ve splátkách. Úvěr měl být vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, .6. Ze Standardních informací o spotřebitelském úvěru plyne úprava základních vlastností spotřebitelského úvěru, nákladů spotřebitelského úvěru a dalších důležitých právních aspektů.7. Z fotografie plyne, zachycení žalovaného s občanským průkazem. Z kopie občanského průkazu žalovaného plyne, že je svobodný.8. Z opakované výzvy ze dne 26.8.2022 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.9. Z Výpisu historie půjčky ze dne 2.10.2023 plyne, že dne 20.6.2022 byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 44 000 Kč a žalovaný dne 11.11.2022 uhradil 1 000 Kč.10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 včetně Přílohy plyne, že předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z Oznámení ze dne 29.9.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky. Z Podacího lístku ze dne 27.10.2023 plyne, že Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 27.10.2023.11. Z Výzvy ze dne 15.2.2024 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzva byla předaná k poštovní přepravě dne 16.2.2024, jak plyne z Podacího lístku.12. Z Potvrzení ze dne 12.4.2024 plyne, že dne 20.6.2022 předchůdkyně žalobkyně vyplatila na účet č. , č. účtu, majitele , jméno FO, peněžní prostředky ve výši 44 000 Kč.13. Skutkový závěr: Žalovaný obdržel od předchůdkyně žalobkyně dne 20.6.2022 peněžní prostředky v celkové výši 44 000 Kč. Vráceno bylo celkem 1 000 Kč. Zbytek ve výši 43 000 Kč žalovaný dosud nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni. I přes výzvu právního zástupce žalobkyně předanou k poštovní přepravě dne 16.2.2024 žalovaný ničeho nevrátil.14. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.15. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.16. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.17. Podle § 565 ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.18. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.19. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.20. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části.21. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií.22. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi její předchůdkyní a žalovaným byla dne 20.6.2022 uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 44 000 Kč. Žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit předchůdkyni žalobkyni formou splátek, včetně sjednaného úroku. Předložená smlouva o úvěru ze dne 20.6.2022 není opatřena vlastnoručním ani jiným podpisem žalovaného. I další žalobcem předložené listinné důkazy (Standardní informace o spotřebitelském úvěru) nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní „na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaný sám, či osoba od žalovaného odlišná, která osobní údaje žalovaného „pouze“ použila) a kdo smlouvu o úvěru elektronicky podepsal.23. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalovaného, ten však v řízení zůstal nečinný. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu a vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i případné splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřel žalovaný, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalovaného k uzavření smlouvy bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaný (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděl o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2682/2013 ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé listiny v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvy podepsal právě žalovaný. Žalobkyně však ničeho neprokázala. S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v daném případě nebyla jednoznačně a nezaměnitelně určena osoba jednající s předchůdkyní žalobkyně o uzavření úvěrových smluv, ani nebyla splněna písemná forma vyžadována k zachování platnosti právního jednání, tedy nebyly splněny podmínky zakotvené v ustanovení § 561 odst. 1 věta první ObčZ, ani § 562 odst. 1 ObčZ.24. V případě smlouvy o úvěru uzavírané se spotřebitelem zákon vyžaduje písemnou formu (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru). Z pohledu veřejného pořádku a ochrany slabší strany je nepřijatelné, aby taková smlouva byla uzavřena v jiné než písemné formě. Proto soud uzavřel, že účastníci při uzavření úvěrové smlouvy nedodrželi písemnou formu stanovenou zákonem, což má za následek její absolutní neplatnost (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 ObčZ), a nároky vyplývající ze smluvních ujednání (smluvní úroky, poplatk