21 C 178/2024-53 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 30.5.2024, doplněnou podáním ze dne 24.7.2024, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 12 852,94 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne 20.9.2022 uzavřena Smlouva o úvěru č. , hodnota, , a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované. Žalovaná čerpala opakovaně dne 20.9.2022 částku 10 000 Kč, dne 5.12.2022 částku 712,61 Kč a dne 20.3.2023 částku 10 000 Kč, a to na účet č. , č. účtu, . Žalovaná však vrátila předchůdkyni žalobkyně pouze částku 13 429,80 Kč. Předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku postoupila na žalobkyni. I přes výzvu žalovaný žalobkyni ničeho nevrátil.2. Žalobkyně se k jednání soudu omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 31.7.2024). Proto soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:5. Z Osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru – Smlouvy č. , hodnota, ze dne 20.9.2022 plyne, že tato listina není opatřena podpisem žalované. Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 60 % ročně. Žalovaná se měla zavázat úvěr vrátit ve splátkách. Úvěr měl být vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, .6. Ze Standardních informací o spotřebitelském úvěru plyne úprava základních vlastností spotřebitelského úvěru, nákladů spotřebitelského úvěru a dalších důležitých právních aspektů.7. Z fotografie plyne zachycení žalované s občanským průkazem. Z kopie občanského průkazu žalované plynou osobní data žalované.8. Z Upomínky ze dne 15.2.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Z Upomínky ze dne 12.5.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Z Výzvy ze dne 18.6.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Z Výzvy ze dne 8.7.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu.9. Z Výpisu historie půjčky ze dne 15.2.2024 plyne, že dne 20.9.2022 žalovaná čerpala částku 10 000 Kč, dne 5.12.2022 částku 712,61 Kč a dne 20.3.2023 částku 10 000 Kč. Celkem žalovaná vrátila částku 13 429,80 Kč.10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.1.2024 včetně Přílohy plyne, že předmětná pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Z Oznámení ze dne 29.1.2024 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky. Z Podacího lístku ze dne 20.2.2024 plyne, že Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 20.2.2024.11. Z Výzvy ze dne 30.4.2024 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu. Tato výzva byla předaná k poštovní přepravě dne 30.4.2024, jak plyne z Podacího lístku.12. Z Potvrzení ČSOB ze dne 15.7.2024 plyne, že dne 20.3.2023 předchůdkyně žalobkyně vyplatila na účet č. , č. účtu, majitele , Jméno zainteresované osoby 1/0, peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Z Potvrzení ČSOB ze dne 15.7.2024 plyne, že dne 5.12.2022 předchůdkyně žalobkyně vyplatila na účet č. , č. účtu, majitele , Jméno zainteresované osoby 1/0, peněžní prostředky ve výši 712,61 Kč. Z Potvrzení ČSOB ze dne 15.7.2024 plyne, že dne 20.9.2022 předchůdkyně žalobkyně vyplatila na účet č. , č. účtu, majitele , Jméno zainteresované osoby 1/0, peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč.13. Z Kontomatik Reportu plyne, že tato listina není identifikovatelná číselným označením účtu.14. Skutkový závěr: Žalovaná obdržela od předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky v celkové výši 20 712,61 Kč. Vráceno bylo celkem 13 429,80 Kč. Zbytek ve výši 7 282,81 Kč žalovaná dosud nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni. I přes výzvu právního zástupce žalobkyně předanou k poštovní přepravě dne 30.4.2024 žalovaná ničeho nevrátila.15. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.16. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.17. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.18. Podle § 565 ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.19. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.20. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.21. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části.22. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií.23. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi její předchůdkyní a žalovanou byla dne 20.9.2022 uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované úvěr. Žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit předchůdkyni žalobkyni formou splátek, včetně sjednaného úroku. Předložená smlouva o úvěru ze dne 20.9.2022 není opatřena vlastnoručním ani jiným podpisem žalované. I další žalobkyní předložené listinné důkazy (Smluvní podmínky, Standardní informace o spotřebitelském úvěru) nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalované. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní „na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaná sama, či osoba od žalované odlišná, která osobní údaje žalované „pouze“ použila) a kdo smlouvu o úvěru elektronicky podepsal.24. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalované, ta však v řízení zůstala nečinná. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu a vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i případné splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřela žalovaná, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalované k uzavření smlouvy bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaná (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděl o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2682/2013 ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé listiny v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvy podepsal právě žalovaný. Žalobkyně však ničeho neprokázala. S ohledem na uv