24 C 305/2023-89 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 16. 6. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že se žalovanou dne 4. 6. 2019 uzavřela elektronicky (na webových stránkách) smlouvu o úvěru „, Anonymizováno, “ č. , hodnota, , podle které žalované poskytla 60 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši 31,88 % ročně a pojištění, to vše v pravidelných 60 měsíčních splátkách po 2 011 Kč. Jelikož žalovaná splatila pouze 52 796 Kč, odstoupila žalobkyně účinností k 16. 4. 2022 od smlouvy, čímž se stal celý zůstatek poskytnutého úvěru splatným. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 47 006 Kč, dlužných splátek pojištění ve výši 705 Kč, úroku ve výši 4 474,93 Kč, úhrady nákladů v případě ukončení smlouvy ve výši 1 500 Kč a nákladů na upomínky ve výši 1 100 Kč.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně disponovala osobními údaji žalované, tedy jménem, rodným číslem a adresou. Listina obsahuje ujednání o úvěru ve výši 60 000 Kč, který by měl být splácen bankovním převodem spolu s úrokem (31,88 % ročně) a pojištěním v 60 splátkách po 2 152 Kč. Není zde však již uvedeno, jak by měl být úvěr čerpán (resp. je zde uvedeno, že na bankovní účet, avšak není zde uvedeno na který). Na této listině absentuje jakýkoliv vlastnoruční či elektronický podpis žalované a ani z dalších provedených důkazů nevyplývá, že by měla žalovaná smlouvu s tímto obsahem uzavřít. K tomu je třeba poznamenat, že z elektronické verze dokumentu a dále ze scanů obrazovky žalobkyně, kde je zobrazen detail podpisu, se podává, že jej podepsal, , jméno FO, , , jméno FO, a žalobkyně a dokument se od jeho podpisu nezměnil. U žalované je poznámka, že smlouvu podepsala SMS kódem, avšak zda tak skutečně učinila se z těchto listiny nepodává. Další skutková zjištění soud proto z této listiny nečinil, stejně jako z listiny nazvané všeobecné pojistné podmínky, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, zpracování osobních údajů a sazebníku, neboť ani tyto neobsahují žádný podpis žalované.4. Z fotografie založené na č.l. 73 spisu je zřejmé, že jejím obsahem je občanský průkaz žalované.5. Z fotografie založené na č.l. 74 spisu je zřejmé, že jejím obsahem je řidičský průkaz žalované.6. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, ze dne 1. 6. 2019 soud zjistil, že se jedná o účet žalované, přičemž za období od 9. 5. 2019 do 31. 5. 2019 jí sem byla připsána mzda ve výši 18 241 Kč a tři platby od společnosti , Anonymizováno, , a.s. po 1 000 Kč. Měsíc skončila se zůstatkem 2 288,79 Kč.7. Z listin nazvaných obraty a přehled transakcí soud zjistil, že žalobkyně poukázala na uvedený účet žalované dne 4. 6. 2019 částku 60 000 Kč.8. Z listiny nazvané rozpis splátek soud zjistil, že žalobkyně na shora uvedenou smlouvu eviduje vcelku nepravidelné úhrady v celkové výši 52 796 Kč.9. Z jednotlivých upomínek soud sice zjistil, že jsou adresovány žalované, která je zde upomínána o úhradu dluhu, nicméně žalobkyně nepředložila žádný doklad o jejich odeslání.10. Z dopisu ze dne 1. 4. 2022 soud zjistil, že je opět adresován žalované a žalobkyně jí zde oznamuje, že od smlouvy o úvěru odstupuje a vyzývá ji zde k úhradě 54 785,93 Kč. Z dopisu ze dne 1. 7. 2022 se podává totéž.11. Z přiložených poštovních podacích archů soud pouze zjistil, že žalobkyně dne 5. 4. 2022 a 1. 7. 2022 žalované adresovala zásilky, co bylo jejich obsahem a zda se dostaly do sféry dispozice žalované, se však z těchto listin nepodává.12. Z listiny nazvané zpráva o posouzení úvěruschopnosti soud pouze zjistil, že žalobkyně zvažovala příjmy ve výši 18 241 Kč a výdaje na splátky úvěrů ve výši 5 889 Kč, jinak nic.13. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastnic a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně disponuje osobními údaji žalované, která od ní obdržela dne 4. 6. 2019 bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, částku 60 000 Kč. Žalobkyně pak od žalované eviduje úhrady v celkové výši 52 796 Kč.14. Ohledně tvrzeného uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (prostřednictvím internetu), ohledně upomínání a konečně ohledně zaslání předžalobní upomínky pak soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla své břemeno důkazní [§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.], aniž o této skutečnosti mohla být řádně poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř., neboť se z nařízeného jednání omluvila. Žalobkyně se omezila na předložení smlouvy o úvěru a souvisejících dokumentů, avšak ani jedna z předložených listin neobsahuje vlastnoruční či zaručený elektronický podpis žalované a není tudíž zřejmé, zda osoba, se kterou žalobkyně komunikovala, je právě žalovaná v této věci. Tento závěr ostatně nelze přijmout ani z fotografie přední strany občanského průkazu. K předloženým upomínkám žalobkyně nepřiložila žádný doklad o jejich doručení, ba ani odeslání. K odstoupení od smlouvy sice přiložila podací archy, avšak ty žádnou bližší specifikaci zásilky neobsahují. Nutno dodat, že z předložených listin je sice pravděpodobné, že žalobkyně jednala se žalovanou, neboť žalobkyně předložila relativně obsáhlý soubor dokumentů od žalované (občanský a řidičský průkaz, výplatní pásku a výpis z účtu), nicméně nebylo to postaveno najisto. Podstatné však je, že žalobkyně nikterak nedoložila, že se se žalovanou dohodla právě na předloženém znění smlouvy.15. I pokud by v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku skutečně jednala se žalovanou (což prokázáno nebylo), bylo by nutno na projednávaný případ aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále již jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).16. Z § 104 zákona o spotřebitelském úvěru se podává, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu, jak vyplývá z textu citovaného ustanovení, je přitom nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 o. z. a § 562 odst. 1, 2 o. z.). To by však nebyl tento případ, neboť ke sjednání smlouvy mělo dojít prostřednictvím prostředků komunikace na dálku registrací na internetové doméně žalobkyně. Tato forma přitom nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje (mimo jiné) bez uznávaného elektronického podpisu, resp. jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. Nutno tudíž uzavřít, že v projednávaném případě smlouva, v níž měl být sjednán spotřebitelský úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. V § 104 zákona o spotřebitelském úvěru je dále uvedeno, že nesplnění písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Zákon se zde přitom odchyluje od obecné úpravy stanovící, že právní úkon, který není učiněn ve formě stanovené zákonem, je neplatný (§ 582 odst. 1 o. z.), neboť v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru by sankce neplatnosti dopadla nepřiměřeně tvrdě na spotřebitele, který by tím ztratil výhodu splátek, a mohl by se tak dostat do obtížně řešitelné situace, když prostředky z úvěru již zpravidla použil a nemá možnost je bezprostředně splatit v celé výši – kdyby měl tyto prostředky k dispozici, patrně by úvěru vůbec nevyužil. Toto ustanovení je tudíž nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele, tak, že nedostatek písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, pouze pokud by neplatnost způsobila zhoršení postavení spotřebitele, neboť požadavek písemné formy smlouvy je jednou z forem ochrany spotřebitele, jelikož smlouva v písemné formě zaručuje uchování pro spotřebitele nezbytných údajů, týkajících se splácení poskytnutých prostředků, kontaktních údajů věřitele, údajů o době trvaní úvěru, úrokové sazbě, výši splátek a dalších. V projednávaném případě, dle v žalobě tvrzené smlouvy, však již mělo dojít k zesplatnění úvěru a sankce neplatnosti smlouvy tak zhoršení postavení spotřebitele nezpůsobí. V dané věci by naopak nedostatek písemné formy (a jeho soudní aprobace) svědčil ve prospěch věřitele, který by tak měl možnost (bez ohledu na to, zda se tak skutečně děje či nikoliv) obsah smlouvy (zejména ujednání o smluvních pokutách a dalších sankcích) kdykoli v neprospěch spotřebitele měnit, neboť pokud smlouva není v listinné podobě (resp. zachycena na trvalém nosiči dat), nelze již s odstupem času zjistit, zda smlouva (resp. obchodní podmínky) předložená soudu odpovídá té, která byla vystavena na internetových st