24 C 418/2023-65 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 15. 8. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované zaplatit jí celkem 20 806 Kč spolu s úrokem z prodlení tam blíže specifikovaným. Uvedla, že se žalovanou dne 1. 8. 2022 uzavřela pomocí prostředků komunikace (na webových stránkách www., Anonymizováno, .cz) na dálku smlouvu o úvěru č. , hodnota, , podle které se zavázala poskytnout jí až 15 200 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala jí poskytnuté peněžní prostředky s příslušenstvím vrátit. Žalovaná však nezaplatila ničeho a žalovaná částka tak představuje co do 15 200 Kč dlužnou jistinu, co do 3 960 Kč poplatek za poskytnutí, co do 220 Kč poplatek za službu klidné spaní, co do 58 Kč poplatek za SMS servis a co do 1 368 Kč smluvní pokutu za prodlení ve výši 0,1 % denně z jistiny za období od 29. 9. 2022 do 28. 12. 2022 (jen za prvních 90 dnů).2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování však mohl soud pouze uzavřít, že žalobkyně disponuje osobními údaji žalované, tedy jménem, rodným číslem a bydlištěm (listina nazvaná smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, scan občanského průkazu), žalované převedla na její bankovní účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v období od 1. 8. 2022 do 29. 9. 2022 částku 15 200 Kč (sdělení banky), kterou dosud žalovaná nevrátila.4. Pokud jde o tvrzené uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, soud dospěl k závěru, že žalobkyně o tomto tvrzení neunesla břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.), aniž o této skutečnosti mohla být soudem řádně ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. poučena, neboť se z nařízeného jednání omluvila. K tomu je nutno podotknout, že z provedených důkazů mohl soud (jak je uvedeno shora) pouze uzavřít, že žalobkyně disponuje osobními údaji žalované, nikoli však, že s ní jednala, tedy že to byla právě žalovaná, kdo na internetových stránkách žalobkyně tyto údaje vyplnil. Listiny nazvané identifikované příjmy, přehled bankovních transakcí a autorizace ověření totožnosti, jsou jen jednostranně vyhotovené žalobkyní a mají relevanci toliko coby žalobní tvrzení. Z dalších předložených listin (souhlas se zpracováním osobních údajů, sazebník, informace o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky a obecné principy posuzování a filozofie) soud pro vyložený názor žádná skutková zjištění nečinil, neboť ani tyto (stejně jako listina nazvaná smlouva o spotřebitelském úvěru) neobsahují vlastnoruční či zaručený elektronický podpis.5. Nad rámec uvedeného je třeba podotknout, že pro nadbytečnost se soud již nezabýval platností smlouvy, která měla být uzavřena nikoliv písemně (což v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru není možné – viz § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění), ani naprostou absencí jakéhokoliv důkazu o tom, jakým způsobem žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala tzv. úvěruschopnost žalované (§ 86 odst. 1 cit. zákona).6. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 15 200 Kč. Toto plnění soud shledal plněním bez právního důvodu (neboť současně žalobkyně neprokázala, že došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru), kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila a je povinna obohacení vydat (§ 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále již jen „o. z.“). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). V tomto případě, s ohledem na výši bezdůvodného obohacení a dobu uplynulou od jeho přijetí, je přiměřené považovat za tuto lhůtu již následující den po obdržení výzvy k plnění. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Žalobkyně neprokázala, že by žalovanou vyzvala k plnění, jelikož z předloženého podacího lístku nelze dovodit, ani že se výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalované jako adresáta, ale ostatně ani skutečnost, že by obsahem zasílané zásilky byla tato výzva k plnění, neboť podací lístek žádnou bližší specifikaci obsahu zásilky neobsahuje. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, s jejímž obsahem měla žalovaná objektivní možnost se seznámit až dne 17. 1. 2024 (kdy byla žalované zásilka obsahující žalobu uložena u provozovatele poštovních služeb), následující den, tj. 18. 1. 2024, tak byla žalovaná povinna bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinila, dostala se dne 19. 1. 2024 do prodlení.7. Soud z vyložených důvodů shledal žalobu co do zaplacení 15 200 Kč a úroků z prodlení z této částky jdoucích od 19. 1. 2024 do zaplacení důvodnou a žalobě v této části výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. Povinnost k zaplacení úroků z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní. Co do zbytku žalobou uplatněného nároku soudu nezbylo než žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítnout.8. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla žalobkyně úspěšná co do 58 %, přičemž neúspěšná (v rozsahu zamítnutí žaloby) byla co do 42 % a náleží jí tudíž právo na náhradu 16 % nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen „AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 366 Kč tak představují odměnu za tři úkony právní služby po 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání ve věci - žaloba [§ 14b odst. 1 bod 2. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT], tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč [§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT], náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 833 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.), to vše snížené na 16 %. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.