24 C 85/2024-56 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), podanou soudu dne 8. 1. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí celkem 52 779,71 Kč. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 13. 5. 2022 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které mu dodávala elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , , adresa, a žalovaný, byť se k tomu zavázal, za tyto dodávky neplatil řádně. Co do 31 227,68 Kč představuje žalovaná částka dlužnou cenu elektřiny dodané žalovanému v období od 15. 5. 2022 do 12. 10. 2022, vyúčtovanou se splatností 23. 11. 2022, co do 20 404,53 Kč dlužnou cenu elektřiny dodané žalovanému v období od 13. 10. 2022 do 9. 3. 2023, vyúčtovanou se splatností 28. 3. 2023, co do 907,50 Kč poplatek za odpojení od distribuční soustavy a co do 240 Kč smluvní pokutu za upomínku.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Z následujících provedených důkazů po jejich zhodnocení jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně se žalovaným dne 13. 5. 2022 uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo na adrese , adresa, , , adresa, , kde se zavázala mu do tohoto odběrného místa dodávat elektřinu s předpokládanou spotřebou 1 MWh ročně a žalovaný se naproti tomu zavázal za tyto dodávky platit cenu stanovenou ceníkem žalobkyně pro produkt , Anonymizováno, – na 2 roky v akci v distribuční sazbě , Anonymizováno, . Součástí uvedené smlouvy se staly prostřednictvím tzv. včleňovací doložky obchodní podmínky, které mimo jiné zakotvují povinnost zákazníka (žalovaného) k úhradě smluvní pokuty za doporučenou upomínku ve výši 240 Kč (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, ceník elektřiny, ceník elektřiny pro domácnosti, plná moc, nedatovaný dopis). Žalobkyně na základě uvedené smlouvy dodávala žalovanému elektřinu, přičemž za období od 15. 5. 2022 do 12. 10. 2022 mu na základě odečtu distributora vyúčtovala za dodaných 6,383 MWh elektřiny nedoplatek ve výši 31 227,68 Kč se splatností 23. 11. 2022. Účtovaná cena je v souladu s předloženým ceníkem a žalovaný na tuto fakturu ničeho neuhradil (faktura č. , hodnota, , ceník elektřiny). Dále žalovanému na základě odhadu distributora vyúčtovala za dodaných 2,548 MWh elektřiny v období od 13. 10. 2022 do 9. 3. 2023 nedoplatek ve výši 20 404,53 Kč se splatností 28. 3. 2023. Účtovaná cena je v souladu s předloženým ceníkem a žalovaný na tuto fakturu ničeho neuhradil (faktura č. , hodnota, , ceník elektřiny, ceník elektřiny pro domácnosti). Dne 27. 2. 2023 byt na adrese , adresa, , , adresa, převzala jako nová nájemkyně , jméno FO, , která se žalobkyní dne 1. 3. 2023 uzavřela novou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (protokol o předání, smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, plná moc). Dopisem ze dne 23. 1. 2023 žalobkyně žalovaného vyzývala k zaplacení 53 267,68 Kč (dopis ze dne 23. 1. 2023) a dále mu vyúčtovala 907,50 Kč za samostatné odpojení se splatností 27. 3. 2023 (faktura č. , hodnota, ). Následně byl žalovaný ještě k úhradě 59 501,47 Kč vyzván zástupcem žalobkyně s tím, že pokud tak do 28. 11. 2023 neučiní, vystavuje se riziku podání žaloby (dopis ze dne 21. 11. 2023, podací arch).4. Z žádosti o ukončení smlouvy a protokolu o předání bytu ze dne 20. 4. 2022 soud žádná skutková zjištění nečinil, neboť se netýkali projednávaného případu. Ukončení smlouvy v roce 2022 žádal vlastník bytu a týkalo se jeho smlouvy s žalobkyní a protokol o předání byl z doby předcházející účtovanému období.5. Pokud žalobkyně po žalovaném požadovala poplatek za samostatné odpojení ve výši 907,50 Kč, dospěl soud k závěru, že o tomto nároku neunesla své břemeno tvrzení a důkazní [§ 101 odst. 1 písm. a), b) o.s.ř.], přičemž se neúčastí na nařízeném jednání vzdala dobrodiní poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. K tomu je třeba uvést, že žalobkyně neuvedla ničeho o tom, že by žalovaného vůbec odpojila od distribuční soustavy a k této skutečnosti neoznačila žádný důkaz. Naopak u žalovaného evidentně odpadl důvod k trvání smlouvy se žalobkyní, když byt převzala nová nájemkyně, která novou smlouvu se žalobkyní uzavřela a při převzetí bytu odsouhlasila mimo jiné stavy na elektroměru, což mimo jiné znamená, že k žádnému odpojení nedošlo.6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Žalobkyně jako obchodník s elektřinou [§ 22 odst. 1 písm. e) energetického zákona] uzavřela se žalovaným jako konečným zákazníkem [§ 22 odst. 1 písm. f) energetického zákona] platnou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 energetického zákona), když obsahuje veškeré potřebné náležitosti, a to zejména závazek žalobkyně dodávat elektřinu a naproti tomu závazek žalovaného platit za tyto dodávky cenu sjednanou s odkazem na aktuální ceník. Odběr elektřiny byl správně měřen měřícím zařízením (§ 49 energetického zákona). Žalobkyně splnila svou povinnost z citované smlouvy a žalovanému do odběrného místa dodávala elektřinu, avšak žalovaný, byť se k tomu zavázal, za fakturované období neuhradil celou cenu. Tím se dostal do prodlení.7. Z vyložených důvodů shledal soud žalobu v části, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení nedoplatku za dodanou elektřinu, důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni ve výroku I. uvedenou částku, a to včetně úroků z prodlení jak je žalobkyně požadovala (když údaje o splatnosti obsažené v žalobě zcela odpovídají zjištěnému skutkovému stavu) podle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní.8. Jinak tomu však bylo, pokud se žalobkyně domáhala uhrazení smluvní pokuty ve výši 240 Kč, vyúčtované dle obchodních podmínek. V daném případě se jedná o vztah ze spotřebitelské smlouvy (§ 1810 a násl. o. z.), kde spotřebitel fakticky nemá možnost do smluvních ujednání zasahovat a dodavatel – nadto nadán odbornou převahou – je tak vůči spotřebiteli ve výhodnějším postavení. Pro tento případ Ústavní soud (srov. nález ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11) uzavřel, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek ani jiných listin, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné.9. Jelikož v projednávaném případě žalobkyně uplatnila smluvní pokutu podle ustanovení obchodních podmínek, dospěl soud k závěru, že se žalobkyně dopustila chování v rozporu se zásadou poctivosti a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Soud proto v této části žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, stejně jako z důvodů shora uvedených zamítl žalobu i co do požadavku na zaplacení poplatku za odpojení včetně úroku z prodlení.10. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla žalobkyně převážně úspěšná, přičemž neúspěšná (v rozsahu zamítnutí žaloby) byla pouze v nepatrné části a náleží jí tudíž právo na plnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 3 o.s.ř.). Při absenci právní úpravy stanovící sazby odměny paušálně pro řízení v jednom stupni jak předpokládá ustanovení § 151 odst. 2 věta první před středníkem o.s.ř., je třeba postupovat podle § 151 odst. 2 věty první části za středníkem o.s.ř. a odměnu za zastoupení advokátem stanovit podle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „AT“, která je v současné době jediným platným a účinným předpisem, který stanoví mimosmluvní výši odměny advokáta (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010). Náklady řízení ve výši 14 889 Kč sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 3 220 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) [§ 7, § 8 AT za užití § 11 odst. 1 písm. a), d) AT], tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč [§ 13 odst. 1, 3 AT za užití § 11 odst. 1 písm. a), d) AT], náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 2 218 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 112 Kč. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.