30 C 335/2023-21 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 29. 11. 2023 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , uzavřela se žalovaným dne 3. 3. 2022 smlouvu o úvěru číslo , hodnota, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně uhradit úrok v plné výši 1 014 Kč a dále za služby související s poskytnutím tohoto úvěru se zavázal zaplatit úhradu ve výši 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 600 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 37 184 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena nejpozději dne 3. 5. 2023. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 4. 3. 2022 ve výši 2 700 Kč. Pohledávka za žalovaným byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty s účinností ke dni 7. 8. 2023 na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 18 632,31 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 881,06 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 9 056 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 571,78 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 342,86 Kč, smluvní pokutu ve výši 10 036,81 Kč, úrok vyčíslený od 4. 5. 2023 do 11. 7. 2023 z dlužné jistiny ve výši 1 012,21 Kč a zákonný úrok z prodlení vyčíslený od prodlení do 11. 7. 2023 ve výši 1 898,48 Kč. Žalovaný poskytl žalobkyni pouze splátku ve výši 2 700 Kč dne 4.3.2022.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne 3. 3. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž dlužník podpisem této smlouvy potvrdil, že od věřitele převzal v místě bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru.4. Ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne 3. 3. 2022 soud zjistil, že celková dlužná částka splatná dlužníkem činila 37 184 Kč a měla být splacena ve 14 měsíčních splátkách po 2656 Kč.5. Žádosti o úvěr sepsané dne 3. 3. 2022 a soud zjistil, že žalovaný požádal o úvěr 30 000 Kč na dobu 14 měsíců a určil, že bude platit dvacátého dne měsíci splátku 3 984 Kč. K tomu uvedl, že je zaměstnaný od 7. 1. 2019 s příjmem 35 303 Kč. Ke svým měsíčním údajům uvedl, že za bydlení v nájemním poměru utratí 3 000 Kč měsíčně, za dopravu jídlo a osobní náklady 3 860 Kč měsíčně, na výživné zasílat 3 500 Kč měsíčně a tudíž jeho celkové měsíční výdaje činí 10 360 Kč. Volné prostředky pak byly určeny částkou 24 943 Kč. Příjem žadatele měl být doložen z výplatních pásek z pracovní smlouvy.6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a její přílohy č. 1 měl soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným, která měla v příloze číslo 1 pořadové číslo , hodnota, .7. Z dopisu ze dne 15. 8. 2023 nazvaného oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a oznámila mu výši pohledávky ke dni 11. 7. 2023 částku ve výši 48 031,51 Kč, včetně příslušenství.8. Z výzvy k plnění ze dne 1.11.2023 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky ve výši 48 918,15 Kč do 16.11.2023.9. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žalovanému byl dne 3.3.2022 poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč za shora stanovených podmínek, na který žalovaný uhradil 2 700 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně nechala žalovaného v rámci zkoumání úvěruschopnosti vyplnit formulář, v němž žalovaný uvedl, že je zaměstnán s příjmem 35 303 Kč. Výplatní pásky ani pracovní smlouva se předmětem dokazování nestaly. Žalovaný uvedl, že má vyživovací povinnost v měsíční výši 3 500 Kč a kromě toho měsíčně vynaloží na bydlení v nájmu a stravu 3 000 Kč a 3 860 Kč. Výpisy z účtu se předmětem dokazování nestaly. Výpisy z registrů NRKI a BRKI ani výpis z registru Solus se předmětem dokazování nestaly.10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr.11. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 3. 3. 2022 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016.12. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle ust. § 86 odst. 2, z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle ust. § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.16. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neprokázala na základě shora uvedených tvrzení a soudem provedených listin, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru důkladně, a tudíž nemohla dospět k závěru, že není důvod pochybovat o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žádné z informací poskytnutých žalovaným neověřila a sp