8 C 47/2024-37 — Okresní soud v Chomutově

I. Řízení se ohledně zaplacení úroku ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od 6.3.2018 až do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od 7.5.2019 do 3.10.2023 zastavuje.II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci 15 000 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žaloba se ohledně zaplacení úroků z prodlení z částky 15 000 Kč za dobu od 3.10.2023 až do zaplacení zastavuje.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.Odůvodnění1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení 15 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 7.5.2019 do zaplacení a dále spolu s úrokem ze zmíněné částky ve výši 15 % ročně od 6.3.2018 až do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že žalovaná uzavřela s jeho právním předchůdcem, společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut dne 6.3.2018 úvěr ve výši 15 000 Kč. Dluh žalované spočívá v neuhrazené jistině ve výši 15 000 Kč, smluvním úroku, k jehož úhradě se zavázala a dále také v úrocích z prodlení, když úvěr byl splatný jako celek ke dni 6.5.2019. Pohledávka za žalovanou byla shora zmíněnou společností následně postoupena společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11.12.2019, přičemž tato společnost následně předmětnou pohledávku postoupila žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9.6.2021. Poskytovatel úvěru před jeho poskytnutím řádně posoudil úvěruschopnost žalované, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací vyžádaných a získaných od žalované. Z uvedených informací bylo zjištěno, že výše měsíčního příjmu žalované při zohledněné životního minima a měsíčních závazků žalované dostačovala pro splácení předmětného úvěru. Poskytovatel také prověřil žalovanou lustrací ve svém interním systému, v insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku a v centrální evidenci exekucí. Na základě uvedených postupů dospěl původní věřitel k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet.2. Ještě před jednáním ve věci vzal žalobce žalobu částečně zpět ohledně zaplacení úroku ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od 6.3.2018 až do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od 7.5.2019 do 3.10.2023.3. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adrese trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.4. Ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, . a žalovanou dne 6.3.2018 pod č. , hodnota, vyplynulo, že jejím předmětem byl úvěr ve výši 15 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem a poplatky, tedy celkovou částku 27 272 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč. Žalovaná zároveň svým podpisem stvrdila, že zmíněné finanční prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzala. Ke smlouvě žalobce rovněž doložil formulář s informacemi o úvěru podepsaný rovněž žalovanou. Dále žalobce doložil žádost o úvěr ze dne 6.3.2018, kde žalovaná oproti svému podpisu prohlásila údaje o svých měsíčních příjmech a výdajích s tím, že je zaměstnána s příjmem ze mzdy ve výši 14 728 Kč. Ohledně měsíčních výdajů prohlásila, že tyto činí 8 210 Kč, z toho 4 500 Kč výdaje na bydlení a energie a 3 410 Kč výdaje domácnosti. Dále zde bylo zaškrtnuto, že co se týče druhu bydlení, žalovaná žije jako nájemce, je svobodná. Za žalobce tuto listinu podepsal zde uvedený obchodní zástupce s tím, že žalovanou byly poskytnuty následující dokumenty: výplatní pásky, pracovní smlouva, občanský a řidičský průkaz. Z nedatovaného čestného prohlášení žalované vyplynulo, že prohlásila, že bydlí u paní Brabcové, která je její známá. Ač je zde příslušná kolonka, není vyplněno, odkdy zde žalovaná má bydlet. Z výplatních pásek žalované za období prosince 2017 až února 2018 vyplynulo, že její čistá mzda činila 19 608 Kč, resp. 21 576 Kč, resp. 19 364 Kč, srážky ze mzdy činily 6 295,10 Kč v prosinci 2017, v lednu 2018 pak činily 8 341,50 Kč, v únoru 2018 pak 407 Kč. Z předžalobní upomínky adresované žalované právní zástupkyní žalobce vyplynulo, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalované odeslána dne 26.2.2020. Dále žalobce doložil dvě smlouvy o postoupení pohledávek svědčící o postoupení předmětné pohledávky, jak je shora uvedeno v žalobních tvrzeních.5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Společnost , právnická osoba, . poskytla dne 6.3.2018 žalované 15 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci.6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o SP“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o SP ve znění účinném do 29.5.2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Soud předně s odkazem na částečné zpětvzetí žaloby a § 96 o.s.ř. řízení zastavil v rozsahu, v jakém vzal žalobce žalobu zpět. Dále soud shledal, že na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o SP (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěr poskytnutý spotřebiteli. Žalobce pak argumentoval tím, že se jeho právní předchůdce schopností žalovaného splácet úvěr zabýval, tedy postupoval v souladu s § 86 odst. 1 zákona o SP, tomuto závěru však soud nepřisvědčil. Žalobce sice po formální stránce učinil určitá šetření, nicméně tyto v souladu se zákonnými pravidly nevyhodnotil. Je dále zřejmé, že nepostačuje si pouze od spotřebitele či z jiných zdrojů opatřit příslušné relevantní informace, ale je pro naplnění smyslu zákona nutné z těchto také učinit kvalifikovaný závěr.8. Žádost o úvěr doložená žalobcem je bez další důkazní podpory nevěrohodná. Zejména pak z pohledu deklarovaných výdajů, když obvyklá výše tržního nájemného a dalších výdajů souvisejících s bydlením (např. energie, TV, internet apod.) dalece přesahuje zde uvedenou výši 4 500 Kč, doložené čestné prohlášení není datováno a ze samé skutečnosti, že žalovaná bydlí v bytě osoby, kterou zná, ještě neznamená, že hradí nutně výrazně zvýhodněnou sumu na nájemném, přičemž na další platby v nemalé výši samozřejmě toto nemá žádný vliv (teplo, voda, elektřina atd.). Žalovaná navíc byla zjevně rizikovou osobou, když deklarovala příjem ve výši zhruba 14 500 Kč měsíčně, tedy poměrně velmi nízký, který v kombinaci s nájemním bydlením může znamenat výrazné problémy v uspokojování základních životních potřeb. Bez dalšího poměry takové osoby jistě nelze zatížit splátkami ve výši zhruba , právnická osoba, Kč měsíčně. Soudu tak při absenci prohloubení tvrzení a důkazů (tvrzenou lustraci žalované v registrech žalobce nijak nedoložil) nezbylo nic jiného než přijmout závěr, že se právní předchůdce žalobce zkoumáním úvěruschopnosti žalované dostatečně nezabýval, resp. tuto skutečnost nedostatečně doložil, a že tedy předmětný úvěr byl poskytnut v rozporu s § 86 zákona o SP. Svou neúčastí při jednání soudu se žalobce vzdal možnosti být poučen dle § 118a o.s.ř. o nutnosti doplnit v ohledu zkoumání úvěruschopnosti tvrzení a důkazy (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spi