21 C 231/2025-51 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 14.7.2025, doplněnou podáním ze dne 18.8.2025, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 133 949,17 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 28.5.2024 uzavřena distančním způsobem (prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně) Smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěrový rámec 135 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná v průběhu trvání úvěrového vztahu celkem načerpala 135 000 Kč a vrátila žalobkyni celkem 22 540 Kč; zbytek řádně a včas nevrátila. Žalobkyně má právo požadovat po žalované vedle jistiny i úhradu úroků, poplatků ve výši 407,44 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. I přes výzvu žalovaná ničeho neuhradila.2. Žalobkyně se k jednání soudu omluvila. Žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 26.9.2025). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.4. Soud učinil tato skutková zjištění:5. Ze Smlouvy č. , hodnota, ze dne 28.5.2024 plyne, že se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalované úvěrový rámec ve výši 135 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 27,90 % ročně. Žalovaná se měla zavázat úvěr vrátit. Dále se měla žalovaná zavázat platit pojištění schopnosti splácet, měsíční úhrada měla činit 8,9 % minimální splátky úvěru bez úhrady za pojištění. V části označené jako Informace o klientovi plyne, že žalovaná měla být svobodná, měla střední vzdělání s maturitou, bydlet u rodič., neměla žádné dítě, měla být zaměstnána s měsíčním příjmem 26 000 Kč čistého. Příjem ostatních členů domácnosti měl činit 90 000 Kč. Výdaje na bydlení měly činit 1 000 Kč, splátky všech úvěrů 2 500 Kč a ostatní výdaje měly činit 2 000 Kč. Listina je opatřena v jejím závěru v kolonce klienta opatřena kódem , Anonymizováno, .6. Z Úvěrových podmínek plyne úprava práv a povinností při poskytování úvěrů. Listina není opatřena podpisem žalované.7. Z Karty klienta ze dne 14.7.2025 plyne, že žalobkyně deklarovala, že jí žalovaná sdělila, že je svobodná, nemá dítě, je zaměstnána s výdělkem 26 000 Kč čistého, příjem ostatních členů domácnosti činí 90 000 Kč a měsíční výdaje domácnosti činí 5 500 Kč. Lustrace v JAP půjčka, SOLUS, NRKI, CEE a MVCR měly být OK.8. Z Ověření bonity MLS plyne výpočet , jméno FO, pro předmětnou smlouvu.9. Z Úvěrové zprávy plyne, že žalovaná měla 2 žádosti o kontrakt, jeden existující kreditní kartu, a 4 ukončené kontrakty.10. Ze Sdělení , právnická osoba, ., ze dne 29.8.2025 ve spojení s Výpisem z účtu č. , č. účtu, za období května 2024 plyne, že majitelem a disponentem účtu je žalovaná. Počáteční zůstatek na účtu činil 1 047,90 Kč. Dne 28.5.2024 byla na účet připsaná částka 135 000 Kč, z účtu žalobkyně č. , č. účtu, , VS , var. symbol, .11. Z Kopie občanského průkazu žalované plyne, že žalovaná je svobodná.12. Z Opisu výpisu proplacení smlouvy ke dni 28.5.2024 plyne, že tohoto dne byla na účet č. , č. účtu, poukázaná částka 135 000 Kč s VS , var. symbol, .13. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad plyne, že dne 28.5.2024 byla načerpaná částka 135 000 Kč a žalovaná vrátila žalobkyni celkem částku 22 540 Kč.14. Ze Sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne 28.8.2025 plyne, že telefonní číslo , tel. číslo, bylo ke dni 28.5.2024 vedeno na , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, .15. Z Výzvy ze dne 20.3.2025 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Tato výzva byla předaná k poštovní přepravě dne 21.3.2025, jak plyne z Podacího archu.16. Z Předžalobní výzvy ze dne 8.4.2025 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 9.4.2025, jak plyne z Poštovního podacího archu.17. Skutkový závěr: Žalovaná obdržela dne 28.5.2024 od žalobkyně na účet č. , č. účtu, , jehož byla majitelem, peněžní prostředky ve výši 135 000 Kč. Vráceno bylo žalobkyni celkem 22 540 Kč. Výzvou ze dne 8.4.2025, předanou k poštovní přepravě dne 9.4.2025, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k vrácení dluhu.18. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.19. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.20. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.21. Podle § 565 ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.22. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.23. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.24. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části.25. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií.26. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovanou byla v roce 2024 uzavřena smlouva, na jejímž základě se měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 135 000 Kč a žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit, včetně sjednaného úroku. Předložená smlouva o úvěru není opatřena vlastnoručním podpisem žalované; je opatřena číselným kódem. I další žalobkyní předložené listinné důkazy nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalované (Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Sazebník). Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní „na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaná sama, či osoba od žalované odlišná, která osobní údaje žalované „pouze“ použila) a kdo úvěrovou smlouvu elektronicky podepsal.27. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalované, ta však v řízení zůstala nečinná. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu, vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřela žalovaná, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalované k uzavření smlouvy bez jejího vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaná (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděla o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2682/2013 ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé listiny v daném případě z právní ú