21 C 320/2025-17 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 7. 2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 33 018 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny dodávky elektřiny s tím, že uzavřela se žalovanou dne 26. 6. 2024 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, . Na základě smlouvy žalovaná odebírala elektřinu. Dodávka elektřiny v období od 18. 7. 2024 do 9. 12. 2024 byla žalované vyúčtována fakturou č. , hodnota, znějící na částku 16 328 Kč splatnou dne 30. 12. 2024 a v období od 10. 12. 2024 do 21. 4. 2025 fakturou č. , hodnota, znějící na částku 16 690 Kč splatnou dne 7. 5. 2025. Žalovaná ničeho neuhradila.2. Žalovaná byla usnesením ze dne 8. 10. 2025, č.j. 21 C 320/2025-13, vyzvána, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřila k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedla, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčila rozhodné skutečnosti ve věci a aby označila důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byla žalovaná usnesením vyzvána, aby se ve stejné lhůtě vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla zároveň upozorněna, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud tak její souhlas předpokládal. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání rovněž v podání ze dne 14. 10. 2025 souhlasila.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.4. Z důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti:5. Ze Smlouvy o poskytování služeb elektřiny ze dne 26. 6. 2024 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala dodávat žalované do odběrného místa na adrese , Adresa žalované, , elektřinu a žalovaná se zavázala zaplatit za dodanou elektřinu stanovenou cenu. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou a je opatřena podpisem žalované.6. Ze Všeobecných podmínek poskytování služeb plyne úprava smluvních vztahů při dodávce elektřiny. Z Ceníku plyne úprava ceny elektřiny.7. Z Vyúčtování č. , hodnota, ze dne 16.12.2024 plyne, že žalobkyně požadovala po žalované úhradu dodané elektřiny v období od 18. 7. 2024 do 9. 12. 2024 ve výši 16 328 Kč, se splatností dne 30. 12. 2024.8. Z Vyúčtování č. , hodnota, ze dne 23.4.2025 plyne, že žalobkyně požadovala po žalované úhradu dodané elektřiny v období od 10. 12. 2024 do 21. 4. 2025 ve výši 16 690 Kč, se splatností dne 7. 5. 2025.9. Z předžalobní upomínky ze dne 18. 6. 2025 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu. Tato upomínka byla předána k poštovní přepravě téhož dne, jak plyne z Potvrzení o podání.10. Žalovaná, jak výše uvedeno, se ve věci nevyjádřila, nezpochybnila listiny předložené žalobkyní a sama žádná tvrzení ani důkazy nepředložila, ač k tomu byl soudem vyzvána.11. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.12. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "ObčZ"), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.13. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně jako oprávněný, jelikož vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 26. 6. 2024 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 energetického zákona, na jejímž základě žalobkyně dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, . Žalovaná však v rozporu se svým závazkem nezaplatila řádně a včas žalobkyní vyúčtovaný nedoplatek za dodanou elektřinu v období od 18. 7. 2024 do 9. 12. 2024 ve výši 16 328 Kč splatný dne 30. 12. 2024 a v období od 10. 12. 2024 do 21. 4. 2025 ve výši 16 690 Kč splatný dne 7. 5. 2025, čímž porušila svou povinnost vyplývající jí z energetického zákona.15. S ohledem na vše výše uvedené soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 33 018 Kč (16 328 Kč + 16 690 Kč).16. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla se splněním svého závazku (zaplacením ceny elektřiny) v prodlení a žalobkyni vzniklo právo na úhradu úroku z prodlení (§ 1970 ObčZ). První den prodlení žalované s úhradou ceny elektřiny připadl vždy na den následující po splatnosti jednotlivých faktur. Výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě vyhověl i v části týkající se příslušenství pohledávky tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.17. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Ve výroku II. rozsudku proto soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 225 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 321 Kč, odměny advokáta žalobkyně v celkové výši 2 100 Kč za tři úkony právní služby po 700 Kč dle § 14b odst. 1 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „vyhláška”), ze 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) a 21 % DPH z částky 2 400 Kč, tj. ve výši 504 Kč. Tyto přiznané náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit advokátu žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).18. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.