24 C 250/2025-53 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), podanou soudu dne 14. 5. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s tam blíže specifikovaným úrokem z prodlení. Uvedla, že žalovaný uzavřel dne 8. 10. 2021 s její právní předchůdkyní, společností , právnická osoba, . (dále také jen „společnost“ či „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které společnost dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese , adresa, , , Anonymizováno, elektřinu, avšak žalovaný, byť se k tomu zavázal, za tyto dodávky neplatil řádně. Žalovaná částka představuje dlužnou cenu za 7,898 MWh elektřiny dodané žalovanému v období od 27. 10. 2021 do 22. 4. 2022, vyúčtovanou fakturou č. , hodnota, . Cena odebrané elektřiny činila 41 642,90 Kč a po odečtení zaplacených záloh ve výši 8 180 Kč tak bylo vyúčtováno 33 462,90 Kč, přičemž žalovaný na toto vyúčtování zaplatil 10 302,02 Kč.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Z listiny nazvané smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN soud zjistil, že tuto dne 8. 10. 2021 uzavřeli společnost a žalovaný. Společnost se zde zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese , adresa, , , Anonymizováno, , elektřinu a žalovaný se naproti tomu zavázal za tyto dodávky platit cenu podle ceníku produktové řady Elektřina – na 3 roky v akci a distribuční sazby D26D. Smlouva byla uzavřená na dobu určitou (36 měsíců).4. Ze všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny platných od 1. 7. 2017 soud zjistil, že tyto jsou součástí smlouvy o dodávkách elektřiny a podrobněji upravují smluvní vztahy pro dodávky elektřiny společností a odběru elektřiny právnickými nebo fyzickými osobami.5. Z předložené listiny nazvané ceník smluvních pokut a speciálních služeb soud pouze zjistil, že se týká smluvních pokut za prodlení, odpojení atp. , jméno FO, nároky však podanou žalobou uplatněny nebyly.6. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že jí na základě odečtu distributora vyúčtovala společnost žalovanému za dodaných 7,898 MWh elektřiny v období od 27. 10. 2021 do 22. 4. 2022 cenu celkem 41 642,90 Kč a po odečtení přijatých plateb ve výši 8 180 Kč tak vznikl nedoplatek ve výši 33 462,90 Kč se splatností 17. 5. 2022. Podle údajů na faktuře byla cena účtována podle ceníku pro produkt Elektřina – na 3 roky v akci a distribuční sazbu D26D.7. Z listiny nazvané smlouva o postoupení pohledávek včetně dodatku č., hodnota, , dodatku č. , hodnota, , dodatku č. , hodnota, , potvrzení o zaplacení kupní ceny a dílčího předávacího protokolu ze dne 31. 3. 2025 (seznam postoupených pohledávek) soud zjistil, že společnost postoupila žalobkyni soubor pohledávek, a to mimo jiné včetně pohledávky za žalovaným uplatněné v tomto řízení.8. Z dopisu ze dne 9. 4. 2025 soud zjistil, že jím společnost oznámila žalovanému, že pohledávku za ním uplatněnou v tomto řízení postoupila žalobkyni.9. Z dopisu ze dne 9. 4. 2025 soud zjistil, že tímto zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení 23 880,88 Kč s příslušenstvím do sedmi dnů od doručení výzvy, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího lístku bylo zjištěno, že dopis byl žalovanému odeslán dne 9. 4. 2025.10. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný a společnost uzavřeli dne 8. 10. 2021 smlouvu, kde se společnost zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , elektřinu a žalovaný se naproti tomu zavázal za tyto dodávky platit cenu podle ceníku produktové řady Elektřina – na 3 roky v akci a distribuční sazby D26D. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, tj. 36 měsíců. Na základě odečtu distributora vyúčtovala společnost žalovanému za dodaných 7,898 MWh elektřiny v období od 27. 10. 2021 do 22. 4. 2022 cenu celkem 41 642,90 Kč a po odečtení přijatých plateb ve výši 8 180 Kč tak vznikl nedoplatek ve výši 33 462,90 Kč se splatností 17. 5. 2022. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně dodatků a dílčího předávacího protokolu ze dne 31. 3. 2025 pak společnost postoupila na žalobkyni mimo jiné pohledávku za žalovaným ze shora citované faktury.11. Dále však ohledně sjednané ceny elektřiny soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní [§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.], přičemž svou neúčastí při jednání se vzdala dobrodiní poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. K tomu je nutno dodat, že poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. jsou výsadou účastníků při jednání přítomných, na čemž nemění ničeho ani skutečnost, že ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 1. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3292/15, dostupné na http://nalus.usoud.cz).12. Žalobkyně se omezila na tvrzení o uzavření smlouvy a vystavené faktuře, avšak již neuvedla, jakou cenu za dodávanou elektřinu si společnost a žalovaný dohodli, stejně jako k této skutečnosti neoznačila žádný důkaz. Nutno přitom podotknout, že samotná faktura mohla v případě energií dokládat jejich dodané množství, když spotřebitel má možnost za stanovených podmínek proti takovému vyúčtování brojit, nicméně ujednání o ceně prokazovat nemohou. Ujednání o ceně je nedílnou součástí smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 energetického zákona), byť s přípustným odkazem na aktuální ceník, tudíž nelze přijmout závěr, že tím, že žalovaný nebrojil proti vystavené faktuře ohledně vyúčtované ceny, by přijal ujednání o ceně. Tím, že žalobkyně nepředložila ceník její právní předchůdkyně pro příslušnou produktovou řadu, neprokázala ujednání o ceně se žalovaným, a tudíž ani, že by předložené vyúčtování mělo podklad v uzavřené smlouvě.13. Z vyložených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl.14. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byl úspěšným účastníkem žalovaný a náleželo by mu tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.