30 C 257/2025-16 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 19. 5. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí celkem 66 946,89 Kč spolu s tam blíže specifikovaným úrokem z prodlení a náklady. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel společnost , právnická osoba, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně) se žalovaným uzavřela dne 22. 11. 2024 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (na internetových stránkách www., název, .cz) smlouvu o revolvingovém úvěru na základě, které poskytla žalovanému převodem na účet č. , č. účtu, konečnou částku 66 946,89 Kč. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr prostřednictvím své webové stránky, na které se žalovaný nejprve zaregistroval a zřídil uživatelský účet, kdy po dokončení registrace zaslal žalovaný předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Před uzavřením smlouvy si předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji a dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází (ISIR, CEE, CRKI, EUCB). Žalovaný svoji povinnost řádně a včas uhradit poskytnuté finanční prostředky v souladu se smlouvou nesplnil. Žalovaný byl žalobkyní opakované vyzývám k uhrazení dlužné částky. Žalovaná částka činí 66 946,89 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný byl taktéž vyzván právním zástupcem žalobkyně v rámci předžalobní upomínky ze dne 11. 4. 2025.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: Z listiny nazvané úvěrová smlouva ze dne 22. 11. 2024 soud zjistil, že společnost se ve smlouvě měla zavázat poskytnout žalovanému revolvingový úvěr do výše limitu 45 000 Kč. Žalovaný se naproti tomu měl zavázat peněžní prostředky vrátit a zaplatit v měsíčních splátkách odpovídající minimální částce platby spolu s úrokem ve výši 146,949 % ročně. Celková splatná částka ve výši 80 818,82 Kč. Smlouva však není žalovaným podepsána.4. Ze standardních informací a podmínek úvěrové smlouvy byly zjištěny základní parametry úvěru, kdy se mělo jednat o spotřebitelský revolvingový úvěr s celkovou výši 45 000 Kč na dobu neurčitou. Úvěr bude poskytnut na základě žádosti a po schválení věřitele. Finanční prostředky budou poskytnuty na účet. Minimální splátka úvěru bude činit 13% z nesplaceného úvěru spolu s úrokem a poplatkem za výběr. Celková dlužná částka úvěru k úhradě měla činit 80 818,82 Kč.5. Z důkazu o platbě bylo zjištěno, že dne 22. 11. 2024 bylo na účet č. , hodnota, se jménem příjemce (žalovaného) z účtu předchůdkyně žalobkyně poukázáno 45 000 Kč.6. Z výpisu za období od 22. 11. 2024 do 22. 3. 2025 bylo zjištěno, že se jedná o interní dokument společnosti, kdy dne 22. 11. 2024 je uvedena částka 45 000 Kč s poznámkou withdrawal (vybrání).7. Z faktury, var. symbol , var. symbol, bylo zjištěno, že tímto společnost upozorňovala žalovaného na aktuální povinnou celkovou částku po splatnosti 66 946,89 Kč s datem splatnosti 22. 3. 2025 a vyzývala jej k uhrazení.8. Z listiny nazvané smlouva o opakovaném postoupení pohledávek včetně seznamu (tabulky) se jmény a příjmeními dlužníků, dodatku č. 2, soud zjistil, že touto společnost dne , datum, postoupila společnost žalobkyni soubor pohledávek včetně pohledávky za žalovaným uplatněné v tomto řízení (pod č. , hodnota, ).9. Z dopisu ze dne 11. 4. 2025 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě celkem 81 756,89 Kč do tří dnů, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího lístku soud zjistil, že tento byl žalovanému odeslán dne 11. 4. 2025.10. Z listiny nazvané loan application info, soud pro níže vyložený právní závěr žádná skutková zjištění nečinil.11. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne 22. 11. 2024 hodlala žalobkyně s žalovaným uzavřít smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru. Ve smlouvě se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 45 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnuté finanční prostředky společně se smluvním úrokem pravidelně v měsíčních splátkách. Žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet dne 22. 11. 2024 částku ve výši 45 000 Kč. Žalovaný však poskytnuté finanční prostředky nesplatil řádně a včas. Žalovaný na úvěr neuhradil ničeho. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, . Zástupce žalobkyně žalovaného upomínal k uhrazení dluhu upomínkou ze dne 11. 4. 2025, odeslanou téhož dne.12. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.15. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.16. Podle § 562 odst. 1 o.z písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.17. Podle § 582 odst. 1, věty první, o.z není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.18. Dle § 2395 o.z se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.19. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části a z jiných než žalobkyní uvedených důvodů. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla dne 22. 11. 2024 uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžité prostředky až do výše 45 000 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit ve splátkách. Předložená smlouva o úvěru ze dne 22. 11. 2024 není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ním „na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaný sám, či osoba od žalovaného odlišná, která osobní údaje žalovaného „pouze“ použila) a kdo smlouvu o úvěru elektronicky podepsal.21. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé o.z. v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením ža