45 C 191/2025-16 — Okresní soud v Chomutově

1. Manželé se svým společným návrhem doručeným soudu dne , datum, domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud jejich manželství rozvedl. Svůj návrh odůvodnili tím, že manželství bylo uzavřeno dne , datum, ve , adresa, , jejich poslední společné bydliště se nacházelo na adrese , adresa, . Manžel je občanem Ukrajiny a manželka občankou České republiky. U manžela se jedná o druhé manželství, u manželky o první. Manželé nemají společné děti. Účastníci uvedli, že se vzali po čtyřech letech společného života. Ze začátku byl jejich vztah normální, asi po dvou letech začali poznávat, že to není nejlepší. Věřili, že je svatba spojí dohromady a vše bude, jak má být, k čemuž však nedošlo. Postupně se začali odcizovat, nedokázali jeden druhému naslouchat, jakkoli na jejich vztahu pracovat. Měli jiné názory na společný život, především na finanční záležitosti. Poslední rok žili spíše jako spolubydlící než manželé. Manžel se po vzájemné dohodě v dubnu 2025 odstěhoval ze společné domácnosti. Manželka má již nového partnera. Jejich manželství v současnosti neplní žádné funkce, je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Manželé se společně dohodli na úpravě majetkových poměrů, svého bydlení a případném výživném pro dobu po rozvodu.2. Manžel ve svém podání ze dne , datum, požádal, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti s tím, že odkázal na podaný návrh, vyslovil souhlas s rozvodem manželství a uzavřenou dohodou ohledně finančních závazků a rozdělení majetku.3. Soud projednal věc v nepřítomnosti manžela v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).4. Dříve, než soud přikročil k rozhodování o věci samé, zabýval se tím, zda je dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) českého soudu a zjišťováním rozhodného práva, když vycházel ze skutečností, že manžel je státním občanem Ukrajiny, manželka je státní občankou České republiky a oba manželé mají v České republice bydliště. Dle článku 30 odst. 2 Smlouvy České republiky s Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, publ. pod č. 123/2002 Sb.m.s. (ve znění Protokolu, kterým se smlouva mění, publ. vyhl. č. 77/2008 Sb. m. s.) v případě, že jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Jestliže má jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, použije se právní řád té smluvní strany, jejíž justiční orgán obdržel návrh na zahájení řízení. Dle článku 30 odst. 4 shora uvedené smlouvy pak při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Pokud jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, při řízení o rozvod manželství je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran. Přitom justiční orgány obou smluvních stran, které budou projednávat návrh na rozvod manželství, použijí hmotné právo svého státu. Z uvedeného vyplývá, že v projednávaném případě je dána pravomoc českého soudu, a že rozvod manželství se řídí právním řádem České republiky.5. Z Oddacího listu ze dne , datum, bylo zjištěno, že manželství obou účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před Městským úřadem , adresa, , což je zapsáno v knize manželství matričního úřadu , adresa, ve , hodnota, .6. Z Dohody o vypořádání majetkových vztahů pro dobu po rozvodu manželství ze dne , datum, bylo zjištěno, že se manželé dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, kdy tato dohoda je opatřena úředně ověřenými podpisy obou manželů.7. Z účastnického výslechu manželky bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno v roce 2021 po čtyřleté známosti ze vzájemné citové náklonosti. Manželka chtěla být za manžela vdaná. Manželé se spolu chtěli mít hezky. Věřili, že se uzavřením manželství vše zlepší, ale nestalo se tak. Manželství fungovalo v rámci možností, dokud manželka dokázala věci tolerovat a ustupovat ze svých nároků. Věřila, že si zvykne. Vzhledem ke stále se zvyšujícím společným dluhům se manželka dostávala do depresí, což manžel nechápal, bral to tak, že dluhy mají všichni. Oba chtěli rodinu a zázemí, ale s dluhy to nebylo možné. Měli jiné názory na společný život, rozdílné zájmy, přestávali spolu komunikovat, často se hádali. Jejich spory se týkaly především financí. Později se respektovali hlavně s ohledem na společné bydlení v jednom bytě. Od dubna 2025 má manželka nového partnera. S ohledem na tuto skutečnost se manžel po vzájemně dohodě odstěhoval ze společné domácnosti. Manželka nemá zájem na trvání manželství a chce se rozvést.8. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.9. Podle § 755 odst. 2 občanského zákoníku přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.10. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.11. Podle § 757 odst. 1 občanského zákoníku připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podal druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Podle § 757 odst. 2 občanského zákoníku pak dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.12. Podle § 758 občanského zákoníku manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.13. Podmínky vyžadované zákonem pro rozvod manželství bez zjišťování příčin rozvratu nebyly v daném případě splněny, neboť manželé ke dni podání návrhu spolu nežili méně jak šest měsíců ve společné domácnosti (od dubna 2025) a manželé nepředložili dohodu o úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Jimi předložená dohoda obsahovala pouze dohodu o jejich majetkových poměrech. Proto se soud zabýval existencí rozvratu manželství i příčinami rozvratu manželství.14. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že podmínky vyžadované zákonem pro rozvod manželství jsou v daném případě splněny. Příčinu rozvratu manželství lze spatřovat v citovém odcizení manželů, rozdílných názorech na společné hospodaření, finance, společné soužití a budoucnost. Vzhledem k tomu, že manželství je dlouhodobě nefunkční a rozvrácené, účastníci spolu nežijí, nehospodaří, na obnovení manželství nemají zájem, nelze dle názoru soudu ani v budoucnu předpokládat, že by manželství účastníků mohlo opět plnit své společenské funkce. Soud proto jejich manželství považuje za trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácené. Protože je manželství účastníků v současnosti pouhým formálním svazkem, soud žalobě na rozvod manželství vyhověl v souladu s ustanovením § 755 odst. 1 občanského zákoníku.15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle kterého účastníci řízení o rozvod manželství nemají právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku.16. Vzhledem k tomu, že nebyl zaplacen soudní poplatek za návrh na zahájení řízení a soud již začal jednat ve věci samé, bylo v souladu s § 9 odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích rozhodnuto o uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek v rozhodnutí, jímž se řízení končí. Soudní poplatek za návrh činí podle položky 4 bodu 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků 2 000 Kč. Vzhledem k tomu, že manželé podali společný návrh na rozvod manželství, byli vyzváni k úhradě soudníh