8 C 188/2025-49 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat měřící zařízení shora specifikované. V odůvodnění žaloby uvedl, že na odběrném místě v nemovitosti, kterou užívá žalovaný na adrese , Adresa žalovaného, (byt č. , hodnota, ), bylo osazeno v souladu s ust. § 71 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, (dále jen „energetický zákon“) měřící zařízení, které je ve vlastnictví žalobce (provozovatele distribuční soustavy), za účelem měření spotřeby zemního plynu dodávaného žalovanému do odběrného místa. V odběrném místě dochází od 10. 6. 2025 k neoprávněnému odběru zemního plynu, obchodník s plynem požádal o ukončení distribuce plynu. Žalobce se snažil provést demontáž měřícího zařízení, žalovaný však neumožnil na adrese odběrného místa přístup, k nápravě nevedly ani opakované výzvy. Žalovaný tak na shora uvedené adrese neoprávněně zadržuje věc ve vlastnictví žalobce.2. Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění: Z protokolu ze dne 13. 8. 2018 vyplynulo, že na shora uvedené adrese evidované zároveň jako odběrné místo plynu bylo instalováno shora specifikované měřící zařízení. Z žádosti ze dne 10. 6. 2025 vyplynulo, že tuto adresovala společnost , právnická osoba, . žalobci s tím, že žádá ukončení distribuce plynu žalovanému na shora uvedeném odběrném místě. Z protokolu ze dne 5. 9. 2025 vyplynulo, že tento vyplnil zaměstnanec žalobce s tím, že žalovaného nezastihl na shora uvedeném místě za účelem demontáže plynoměru, a to dále také ve dnech 27. 6. 2025, 1. 8. 2025 a 29. 8. 2025. Z protokolu ze dne 9. 5. 2025 vyplynulo, že tento vyplnil zaměstnanec žalobce s tím, že žalovaného nezastihl na shora uvedeném místě za účelem demontáže plynoměru. Z protokolu ze dne 15. 4. 2025 vyplynulo, že tento vyplnil zaměstnanec žalobce s tím, že žalovaného nezastihl na shora uvedeném místě za účelem demontáže plynoměru, a to dále také dne 4. 4. 2025. Z oznámení ze dne 17. 7. 2025, resp. 13. 6. 2025, soud zjistil, že tato byla adresována žalobcem žalovanému s tím, že tomuto je oznamováno, že na předmětné adrese dochází k neoprávněnému odběru a tento byl zároveň vyzván k vydání měřícího zařízení dne 1. 8. 2025, resp. dne 27. 6. 2025. Dle připojené dodejky a podacího lístku byly zmíněné písemnosti ve sféře dispozice žalovaného, resp. tomuto odeslány v případě oznámení ze dne 17. 7. 2025. Z předžalobní upomínky ze dne 5. 9. 2025 vyplynulo, že tuto adresoval právní zástupce žalobce žalovanému v zájmu splnění žalobou uplatněného nároku s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle přiloženého potvrzení pošty byla tato písemnost ještě týž den odeslána. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že na adrese odběrného místa se nachází bytový dům ve vlastnictví Stavebního bytového družstva , adresa, . Z telefonického záznamu vyplynulo, že předmětný byt č. , hodnota, náleží k družstevnímu podílu , jméno FO, , který byt pronajímá žalovanému.4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný odebíral od třetí osoby plyn, jejímž distributorem byl žalobce, přičemž na daném odběrném místě bylo již v minulosti instalováno měřící zařízení, jehož vydání se žalobce domáhá. Obchodník s plynem následně požádal žalobce o přerušení distribuce plynu na dané odběrné místo z důvodu jeho neoprávněného odběru. Žalobci se následně nepodařilo demontovat zařízení v jeho vlastnictví ani přes opakované výzvy žalovanému či přes osobní účast zaměstnanců žalobce v daném místě spotřeby, jehož uživatelem z titulu nájmu bytu je žalovaný. Žalovaný měřící zařízení nevydal i přes zaslání předžalobní výzvy žalobcem.5. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 energetického zákona, má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru plynu. Podle ustanovení § 71 odst. 6 věta první energetického zákona jsou zákazníci povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Dle § 119 odst. 3, odst. 4 vyhlášky č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem na žádost dodavatele plynu provede provozovatel distribuční soustavy plynu přerušení či ukončení dodávek plynu. Dle § 7 odst. 2 vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, demontáž nebo výměnu měřicího zařízení lze provést zejména při ukončení odběru nebo dodávky plynu, přerušení odběru nebo dodávky plynu z důvodu neoprávněného odběru nebo dodávky, neoprávněné přepravy, neoprávněné distribuce, zjištění závady nebo poruchy na měřicím zařízení, pravidelném ověřování měřicího zařízení nebo při ověření správnosti měření na žádost dotčeného účastníka trhu s plynem.6. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. , jméno FO, základě prokázaného skutkového stavu má pak po jeho právním posouzení soud žalobu za důvodnou, když žalovaný i přes ukončení distribuce plynu souladné s právem nevydal žalobci jako jeho vlastníkovi měřící zařízení, které se nachází v bytu, který žalovaný užívá, porušil povinnost danou mu ustanovením § 71 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., tedy umožnit provozovateli distribuční soustavy přístup k měřícímu zařízení za účelem jeho odebrání, resp. obecnou povinnost danou občanským zákoníkem (podle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.). Soud tedy žalobě s odkazem na shora uvedené vyhověl soud a žalovanému uložil povinnost předmětné měřící zařízení žalobci vydat.7. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží žalobci, jenž měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalovanému, když zároveň doložil splnění podmínek daných § 142a o.s.ř. (zaslání předžalobní výzvy). V této věci spočívají náklady řízení v uhrazeném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč a v nákladech na právní zastoupení. Advokátu tak dle § 7 bod 4 ve spojení s § 9 odst. 1 cit. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“), ve znění účinném v době zahájení řízení, náleží odměna ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby, když v daném případě advokát vykonal tři tyto úkony (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva). Vzhledem ke skutečnosti, že v předžalobní výzvě zaslané žalovanému právním zástupcem žalobce absentuje právní posouzení věci, jedná se tak o výzvu jednoduchou dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za níž dle cit. ust. náleží odměna ve výši jedné poloviny, tedy ve výši 750 Kč. Za úkony právní služby advokátu náleží rovněž paušální náhrada výdajů ve výši 450 Kč za každý úkon dle § 13 odst. 4 tarifu. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze součtu výše uvedených částek, tedy ve výši 1 071 Kč, když soud ověřil, že advokát je plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení na straně žalobce tedy činí celkem 8 171 Kč (2 000 + 2 x 1 500 + 750 + 3 x 450 + 1 071).