1 C 366/2025-34 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu (návrh na vydání el. pl. rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku shora uvedenou s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě níž poskytla žalovanému neúčelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení na osobním účtu č. , č. účtu, ve výši debetního limitu 9 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn čerpat kontokorentní úvěr průběžně po celou dobu trvání smlouvy stejným způsobem jako své vlastní peníze, a to i opakovaně. Žalovaný se zavázal nepřekročit sjednanou výši kontokorentního úvěru. Žalovaný se zavázal splatit žalobkyni celou výši kontokorentního úvěru včetně úroků a cen za služby do jednoho roku od prvního čerpání. Ke dni čerpání kontokorentního úvěru činila úroková sazba 18,9 % p.a. Pokud byl kontokorent splacen ve sjednané lhůtě nebo před touto lhůtou byl žalovaný oprávněn čerpat sjednaný kontokorentní úvěr opětovně. V případě, že by žalovaný úvěr nebo jinou pohledávku ze smlouvy o kontokorentním úvěru neuhradil řádně a včas, zavázal se kromě úhrady úroků z úvěru, také k úhradě úroků z prodlení z nesplacené částky. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil smluvní podmínky tím, že došlo k nepovolenému přečerpání na účtu dne 6. 8. 2024, převedla žalobkyně dne 1. 12. 2024 pohledávku z uvedeného účtu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků číslo , hodnota, . Ani poté žalovaný neuhradil své splatné závazky. Žalobkyně dne 21. 7. 2025 zaslala žalovanému předžalobní upomínku. Celková pohledávka ke dni zesplatnění, tj. ke dni 1. 12. 2024 ve výši 10 866,02 Kč je tvořena dlužnou jistinou v částce 10 691,13 Kč, řádným úrokem v sazbě 18,9 % p.a. z částky původního limitu úvěru ve výši 9 000 Kč za období od 1. 11. 2024 do 30. 11. 2024 vyčísleném v částce 141,72 Kč, úroky z prodlení v sazbě 12,75 % p.a. z přečerpané výše v částce 33,17 Kč za období od 31. 8. 2024 do 30. 11. 2024. Ode dne 1. 12. 2024 nebylo na úvěrový dluh plněno ničeho.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Z jednání nařízeného na 19. 2. 2026 se žalobkyně omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.4. Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:5. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 27. 10. 2024 na čl. 13 soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dluhu po splatnosti.6. Ze seznamu splátek úvěru, spl. pohledávek ze dne 15. 8. 2025 na čl. 14 soud zjistil, že za období od 1. 12. 2024 do 15. 8. 2025 žalovaný na předmětný úvěr ničeho nezaplatil, úvěr byl vedený jako zesplatněný.7. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 5. 1. 2024 na čl. 15-17 soud zjistil, že byla uzavřena 5. 1. 2024 mezi účastníky, žalovanému byl poskytnut kontokorentní úvěr ve výši až 9 000 Kč, a to i opakovaně. Úvěr měl být splacen nejpozději do 1 roku ode dne, kdy žalovaný začne úvěr čerpat. Úroková sazba činila 18,90 % ročně a RPSN 21,24 %.8. Ze stavu úvěru v minulosti na čl. 18 soud zjistil, že dne 1. 12. 2024 činila pohledávka z předmětného úvěru částku ve výši 10 691,13 Kč.9. Soud provedl důkaz výpisy z osobního účtu za období od srpna 2024 do prosince 2024 na čl. 19-22 p. v., když z výpisu za srpen 2024 vyplývá, že dne 6. 8. 2024 došlo k přečerpání povoleného debetního limitu. Zároveň z posledního výpisu za listopad/prosinec 2024 vyplývá, že dne 1. 12. 2024 došlo k účetnímu vyrovnání pohledávky, když byl předmětný dluh ve výši 10 691,13 Kč převeden na evidenční účet. Ke dni 1. 12. 2024 tedy došlo ke zrušení kontokorentního úvěru.10. Z výzvy k zaplacení před podáním žaloby ze dne 21. 7. 2025 na čl. 23 a kopie dodejky ze dne 22. 7. 2025 na čl. 23–24 p.v. soud zjistil, že žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k zaplacení dluhu nejpozději do 5. 8. 2025 s upozorněním na možnost soudního vymáhání.11. Z poslední výzvy před podáním žaloby ze dne 3. 12. 2024 na čl. 25 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu v celkové výši 10 866,02 Kč.12. Po provedeném dokazování má soud za prokázán tento skutkový stav: žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 5. 1. 2024 smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě níž poskytla žalovanému neúčelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení na osobním účtu č. , č. účtu, ve výši debetního limitu 9 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn čerpat kontokorentní úvěr průběžně po celou dobu trvání smlouvy stejným způsobem jako své vlastní peníze, a to i opakovaně. Žalovaný se zavázal nepřekročit sjednanou výši kontokorentního úvěru. Žalovaný se zavázal splatit žalobkyni celou výši kontokorentního úvěru včetně úroků a cen za služby do jednoho roku od prvního čerpání. Ke dni čerpání kontokorentního úvěru činila úroková sazba 18,9 % p.a. Pokud byl kontokorent splacen ve sjednané lhůtě nebo před touto lhůtou byl žalovaný oprávněn čerpat sjednaný kontokorentní úvěr opětovně. V případě, že by žalovaný úvěr nebo jinou pohledávku ze smlouvy o kontokorentním úvěru neuhradil řádně a včas, zavázal se kromě úhrady úroků z úvěru, také k úhradě úroků z prodlení z nesplacené částky. Vzhledem k tomu, že ze strany žalovaného došlo dne 6. 8. 2024 k přečerpání výše debetního limitu, došlo ke dni 1. 12. 2024 k převodu pohledávky ve výši 10 691,13 Kč na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Ani poté žalovaný neuhradil své splatné závazky. Žalobkyně dne 22. 7. 2025 zaslala žalovanému předžalobní upomínku. Žalovaný na předmětný dluh neuhradil ničeho.13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o.z, kdy ze strany žalovaného došlo k přečerpání povoleného debetního limitu ve výši 9 000 Kč. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani přes upomínání a svůj dluh nesplnil ani poté, co došlo k jeho zesplatnění. Nároky žalobkyně jsou po právu. Dluh se stal splatným a žalovanému vznikla povinnost zaplatit jistinu a úroky. Žalovaný je v prodlení s úhradou dluhu a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu se zákonnou úpravou (nařízením vlády).16. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 000 Kč. Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále dle § 151 odst. 3 o.s.ř. paušální náhradou hotových výdajů v celkové výši 200 Kč za 2 úkony (výzva k plnění a sepis žaloby) dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.17. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.