16 C 16/2026-34 – Okresní soud v Chomutově

Žalobce se domáhal zaplacení částky 625.278,75 Kč s úroky z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 598.159,73 Kč od 7.2.2025 do zaplacení. Svůj nárok opřel o skutečnost, že dne 17.7.2024 byla mezi žalovanou a společností , právnická osoba, . (dále jen banka) uzavřena smlouva o úvěru , Anonymizováno, Půjčka č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnutý úvěr ve výši 600.000,- Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr včetně veškerého příslušenství v 120 pravidelných měsíčních splátkách. Úvěr byl úročen fixní úrokovou sazbou ve výši 9,49 % ročně. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím webové stránky banky. Žalovaná vyplnila žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru a uvedla údaje nutné k posouzení její úvěruschopnosti (zejména informace o zaměstnáni či podnikání, výši příjmů a výdajů, které byla povinná doložit). Banka dále získávala informace o úvěruschopnosti žalované z registrů SOILUS, BRKI, NBRKI. Následně žalovaná předložila bance návrh na uzavření smlouvy, který byl bankou akceptován dne 17.7.2024 prostřednictvím akceptačního dopisu zaslaného na adresu žalované. Úvěr byl žalované poskytnut dne 17.7.2024 převodem z bankovního účtu banky na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, kdy byla opakovaně upomínána. V upomínce ze dne 6.2.2025 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzvána k úhradě. Žalovaná se dostala do prodlení dne 7.2.2025. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne 9.6.2025 , právnická osoba, . postoupila pohledávku žalované na žalobce. Předmětem žaloby je nesplacená jistina úvěru ve výši 598.159,73 Kč a smluvní úrok ve výši 27.119,02 kč splatné nejpozději dne 6.2.2025. na výzvu soudu (jaké konkrétní informace právní předchůdce žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalované získal a zda a jaké částky žalovaná na uhrazení úvěru celkem zaplatila) žalobce nereagoval. K jednání soudu se žalobce omluvil.Soud z dokladů předložených žalobcem zjistil, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9.6.2025 postoupila , právnická osoba, . na , právnická osoba, . soubor pohledávek na žalobce. Pohledávka za žalovanou je uvedena v seznamu pohledávek pod č. , hodnota, . Dopisem ze dne 11.6.20253 bylo postoupení pohledávky na žalobce oznámeno žalované.Žalovaná se k jednání soudu nedostavila. Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalované byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm. a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavila a ani svou nepřítomnost neomluvila. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v její nepřítomnosti.Soud má za prokázané tyto skutečnosti:Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru „, Anonymizováno, Půjčka“ č. , hodnota, ze dne 15.7.2024 ve spojení s informacemi o spotřebitelském úvěru ze dne 15.7.2024 soud zjistil, že žalovaná předložila bance návrh na uzavření smlouvy. Banka se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr v celkové výši 601.500,- Kč a to: částku 600.000,- Kč bezúčelově a částku 1.500,- Kč na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru. Úvěr bude čerpán jednorázově ve prospěch bankovního účtu č. , č. účtu, a bude úročen fixní úrokovou sazbou ve výši 9,97 % ročně ode dne čerpání do dne konečné splatnosti. RPSN činí 9,97 %. Celková částka, kterou žalovaná uhradí činí 933.594,07 Kč. Žalovaná se zavazuje uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1.500,- Kč a splatit celý úvěr včetně veškerého příslušenství 120 pravidelnými měsíčními anuitními splátkami ve výši 7.780,- Kč se splatností vždy k 15. dni kalendářního měsíce.Z listiny označené jako doplnění žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 15.7.2024 soud zjistil, že žalovaná uvedla své osobní údaje, předložila občanský průkaz země EU a povolení k pobytu cizinců v ČR. Uvedla, že je svobodná, vyučena a bydlí v nájmu. Uvedla zaměstnavatele, pracovní pozici – pracovník, smlouva na dobu neurčitou. Uvedla čistý měsíční příjem 34.708,- Kč a měsíční výdaje 20.917,- Kč. Součet splátek úvěrů, limitů kreditních karet a limitů kontokorentu – 0.Z výpisů předložených žalobcem soud zjistil, že žalovaná nebyla nalezena v registru SOLUS, podala žádost o spotřebitelský úvěr dne 11.7.2024 (částka 31.590,- Kč) a žádost dne 11.7.2024 o částku 10.000,- Kč. Scoiring u žalované nelze vypočítat – příliš nové pro skórování.Oznámením ze dne 15.7.2024 žalovaná oznámila, že ke dni 15.7.2024 došlo ke změně platebního účtu, kdy nové číslo účtu je , č. účtu, .Podle výpisu z účtu čerpala žalovaná částku 600.000,- Kč dne 17.7.2024, současně čerpala i zaplatila částku 1.500,- Kč.Upomínkou ze dne 24.9.2024 banka upozornila žalovanou, že po splatnosti dluží částku 9.451,14 Kč a vyzvala ji k její úhradě.Výzvou k úhradě dlužné splátky po splatnosti ze dne 18.12.2024 banka vyzvala žalovanou k neprodlené úhradě dlužné částky po splatnosti ve výši 34.891,77 Kč v souladu s ust. § 124 zák. č. 257/2016 Sb. V případě, že do 1.2.2025 neuhradí celou částku po splatnosti, může být úvěr prohlášen okamžitě za splatný.Dopisem ze dne 6.2.2025 má soud za prokázané, že banka ke dni 6.2.2025 eviduje pohledávku za žalovanou ve výši 629.563,65 Kč z toho po splatnosti 43.669,21 Kč. Z důvodu porušování povinností, zejména prodlení s úhradou splátek a marnému uplynutí lhůty pro zaplacení se banka rozhodla prohlásit úvěr za splatný, a to ke dni 6.2.2025. Současně ji vyzvali k zaplacení částky 629.563,65 Kč nejpozději do 20.2.2025.Předžalobní výzvou ze dne 17.9.2025 vyzval právní zástupce žalobce žalovanou k úhradě dluhu ve výši 629.563,65 Kč do 3 dnů.Ze zprávy , banka, ze dne 29.6.2026 soud zjistil, že účet č. , č. účtu, patří žalované a podle výpisu z účtu byla dne 17.7.2024 na tento účet převedena částka 600.000,- Kč od , banka, .Soud proto za nesporný považuje tento skutkový stav:Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce výše uvedenou smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 600.000,- Kč, které byly převedeny na účet patřící žalované dne 17.7.2024. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet. Protože žalovaná neplnila podmínky uzavřené smlouvy řádně a včas, právní předchůdce žalobce v souladu s uzavřenou smlouvou dopisem ze dne 6.2.2025 celý dluh zesplatnil ke dni 6.2.2025. Právní předchůdce žalobce požadoval uhradit po žalované celkem částku 629.563,65 Kč. Pohledávka za žalovanou z předmětného úvěru byla postoupena na žalobce, což bylo žalované oznámeno.Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.K výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. nepla