16 C 312/2025-52 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení částky 13.794,39 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6.145,32 Kč od 26.2.2025 do zaplacení a z částky 237,82 Kč. Svůj nárok opíral o skutečnost, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena dne 26.10.2024 smlouva o revolvingovém spotřebním úvěru distančním způsobem elektronickými prostředky komunikace na dálku. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 31.200,- Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, kdy první splátka byla splatná 25.11.2024 (konec kreditového rámce měl nastat dne 19.4.2026). Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetových stránek vyplněním žádosti. Žalobce posoudil jeho úvěruschopnost, kdy zjistil u žalovaného: celkový počet členů domácnosti, počet členů domácnosti mající příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené v žádosti, čisté měsíční příjmy, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Žalobce dále ověřil, zda se žalovaný nenachází ve výpisu z centrální evidence exekucí, v insolvenčním rejstříku, v registru neplatných dokladů a hledaných osob, a zjistil výpis z katastrálního rejstříku. Žalobce nahlédl do databází NRKI a BRKI registry. Následně žalobce vycházel z informací získaných od žalovaného, a to náhledem na jeho bankovní účet a související transakce dokládající jeho příjmy a výdaje, případně předloženým výpisem z účtu a z výplatních pásek. Následně žalobce vycházel z informací získaných od prostřednictvím licence AISP, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonávané na účtech žalovaného. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 25.000,- Kč. Žalovaný následně správnost svých identifikačních údajů potvrdil a odsouhlasil podpisem úvěrové smlouvy. Úvěr byl žalovanému vyplácen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu dne 26.10.2024 částka 1.800,- Kč, částka 2.200,- Kč, částka 2.000,- Kč. Žalovaný si zvolil následující volitelné služby: presto za poplatek Kč, informační SMS servis poplatek ve výši 25,92 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, žalobce proto vypověděl smlouvu (emailem ze dne 25.2.2025). Žalovaný je v prodlení od 26.2.2025. Dluh žalovaného činí částka 13.794,39 Kč skládající se z jistiny ve výši 6.000,- Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 119,40 Kč (čl VII odst. 2 a čl VI smlouvy), smluvního úroku 7.649,07 Kč (čl. VII odst. 3 a čl. VI smlouvy – 1,066% denně z nesplacené části jistiny), poplatku za službu „informační SMS servis“ ve výši 25,92 Kč. Dále je žalobce oprávněn v souladu s čl. VIII. odst. 1 smlouvy požadovat v případě prodlení žalovaného smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky až do zaplacení dluhu. Žalobce požaduje smluvní pokutu pouze za prvních 90 dnů prodlení (od 26.11.2024 do 24.2.2025). Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 19.6.2025.V podání ze dne 27.11.2025 žalobce uvedl, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedl dle interní metodiky schválené ČNB. Žalobcem ověřená povýše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 25.000,- Kč, což žalobce doložil výpisem o posouzení úvěruschopnosti. K ověření majitele bankovního účtu a výše příjmu využil žalobce licence AISP, což doložil autorizací ověření totožnosti. Žalobce využívá služeb společnosti Kontomatik, kdy výpis z běžného účtu žalobce dokládá. Dále žalobce ověřil, zda se žalovaný nenachází v registrech: Centrální evidence exekucí, Insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů MVČR, registr TelcoScore, Společnost pro informační databáze a.s., registr hledaných osob PČR, registr politicky aktivních osob, kontrola platnosti adresy – katastrální rejstřík, registr „sankční seznamy“. Žalovaný na úvěr neuhradil ničeho.Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného u , Anonymizováno, oddíl , Anonymizováno, , vložka , Anonymizováno, , soud zjistil, že došlo ke změně názvu a sídla, kdy společnost , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , bylo vymazáno a došlo ke změně na , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, .Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm. a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavil a ani svou nepřítomnost neomluvil. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v jeho nepřítomnosti.Soud vycházel z předložených listin označených jako výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, ., identifikované příjmy, bankID výpis, smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , předpis denních splátek, přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, výzvy k úhradě před podáním žaloby. Soud dospěl k závěru, že žalobce disponoval osobními údaji žalovaného. Žalovaný se na internetových stránkách žalobce zaregistroval, zaslal požadované údaje a kopie dokladů požadovaných žalobcem. Žalobce měl k dispozici bankovní výpis žalovaného, který obsahoval příjmové transakce a dle kterého ověřil čistý měsíční příjem. Účastníci dle tvrzení žalobce uzavřeli dne 26.10.2024 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalobce zaslal žalovanému dne 26.10.2024 částku 6.000,- Kč (1.800,- Kč, 2.200,- Kč, 2.000,- Kč). Žalovaný uvedl, celkový počet členů ve společné domácnosti 2, počet členů s příjmem 1, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činí 30.413,- Kč, výše příjmu uvedená spotřebitelem 25.000,- Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky činí 0,- Kč, měsíční výdaje na bydlení 10.500,- Kč, další nezbytné výdaje 2.000,- Kč, ostatní zbytné výdaje 3.000,- Kč. Žalobce předložil soudu výpis z účtu žalovaného od společnosti Kontomatik, ale neuvedl, jaké konkrétní údaje z něj získal o příjmech a výdajích žalovaného.Ze zprávy , právnická osoba, . soud zjistil, že účet č. , hodnota, patří žalovanému a dne 26.10.2024 byla na účet připsána částka 2.200,- Kč, 1.800,- Kč a 2.000,- Kč z čísla účtu , č. účtu, s poznámkou , Anonymizováno, .Podle § 2 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne 26.2.2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LSP. Ústavní soud tak dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy je dlužník v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle Směrnice 2008/48/ES. Čl. 23 Směrnice vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z 27.3.2014 ve věci C-565/12 – LCL Le Crédit Lyonnais SA v. Fesih Kalhan – Právní rozhledy 12/2014 str. 452).Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Na základě předložených dokladů soud dospěl k závěru, že v případě posouzení úvěruschopnosti žalovaného nebyl žalobce důsledný. Žalobce neuvedl (kromě příjmu), jaké konkrét