21 C 322/2025-48 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 6.6.2025, doplněnou podáním ze dne 5.11.2025 a ze dne 15.12.2025, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 62 712,44 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 11.4.2024 uzavřena distančním způsobem, na adrese www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalovanému bankovním převodem na účet č. , č. účtu, poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 28 006 Kč (5 000 + 3 806 + 6 600 + 900 + 11 700). Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný vrátil žalobkyni celkem 5 953,06 Kč, zbytek řádně a včas nevrátil.2. Žalovaný byl usnesením ze dne 8.10.2025 č. j. 21 C 322/2025-15 vyzván, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy vyjádřil k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a aby označil důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byla žalovaný usnesením vyzván, aby se vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud proto její souhlas předpokládal. Žalobkyně rovněž s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila.1. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud učinil tato skutková zjištění:4. Ze Smlouvy č. , hodnota, ze dne 11.4.2024 plyne, že se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěr až do výše 24 000 Kč (kreditní rámec) se zápůjční úrokovou sazbou 1,066 % denně. Žalovaný se měl zavázat úvěr vrátit. Listina je opatřena v jejím závěru informací o jejím elektronickém podpisu.5. Z Autorizace ověření totožnosti ze dne 11.4.2024 plyne, že ověření totožnosti žalovaného bylo autorizováno prostřednictvím služby BankID od společnosti Bankovní identita, a.s. Protiúčet: , Jméno žalovaného, , č. účtu, .6. Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze dne 11.4.2024 plyne, že listina není opatřena podpisem žalovaného. Pravidelné měsíční výdaje žalovaného na půjčky měly činit 2 100 Kč, pravidelné měsíční výdaje na bydlení měly činit 5 000 Kč, další nezbytné výdaje 1 500 Kč a ostatní zbytné výdaje 2 500 Kč. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu měla činit 17 229 Kč.7. Z Obecných principů posuzování a filozofie žalobkyně plyne deklarace zákonnosti posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.8. Z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli plyne, že dne 11.4.2024 byla na účet č. , č. účtu, odeslána částka 5 000 Kč, dne 19.5.2024 částka 3 806 Kč a 6 600 Kč, dne 20.5.2024 částka 11 700 Kč a dne 24.5.2024 částka 900 Kč, vše pod VS , var. symbol, .9. Ze Sdělení České spořitelny, a.s., ze dne 15.10.2025 ve spojení s Výpisem z účtu č. , č. účtu, plyne, že majitelem a jediným disponentem tohoto účtu je žalovaný. Na účet byla dne 11.4.2024 připsaná částka 5 000 Kč, dne 19.5.2024 částka 3 806 Kč a 6 600 Kč, dne 20.5.2024 částka 11 700 kč a dne 23.5.2024 částka 900 Kč, to vše z účtu žalobkyně. K 1.4.2024 činil počáteční zůstatek na účtu 0,43 Kč.10. Z Výpisu z účtu č. , č. účtu, za období od 18.4.2023 do 5.4.2024 plyne, že konečný zůstatek na účtu činil 10,43 Kč.11. Z Výzvy ze dne 8.5.2025 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 8.5.2025, jak plyne z Podacího lístku.12. Skutkový závěr: Žalovaný obdržel v měsíci dubnu a květnu 2024 od žalobkyně na účet č. , č. účtu, , jehož byl majitelem, peněžní prostředky v celkové výši 28 006 Kč. Vráceno bylo žalobkyni celkem 5 953,06 Kč. Výzvou ze dne 8.5.2025, předanou k poštovní přepravě téhož dne, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k vrácení dluhu.13. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.14. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.15. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.16. Podle § 565 ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.17. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.19. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části.20. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií.21. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla v dubnu 2024 uzavřena smlouva, na jejímž základě se měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky do úvěrového limitu 24 000 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit, včetně sjednaného úroku. Předložená smlouva o úvěru není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; je opatřena údajem i jejím elektronickém podepsání. I další žalobkyní předložené listinné důkazy nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalované. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní „na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaný sám, či osoba od žalovaného odlišná, která osobní údaje žalovaného „pouze“ použila) a kdo úvěrovou smlouvu elektronicky podepsal.22. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalovaný, ten však v řízení zůstal nečinný. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu, vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i případné splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřela žalovaná, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalovaného k uzavření smlouvy bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaný (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděl o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsude