21 C 67/2026-49 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 4.2.2026, doplněnou podáním ze dne 13.4.2026, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 26 955 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 14.5.2024 uzavřena distančním způsobem, na adrese www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly dne 14.5.2024 žalované bankovním převodem na účet č. , č. účtu, poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná ničeho žalobkyni nevrátila.2. Žalovaná byla usnesením ze dne 5.3.2026 č. j. 21 C 67/2026-11 vyzvána, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy vyjádřila k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedla, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčila rozhodné skutečnosti ve věci a aby označila důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byla žalovaná usnesením vyzvána, aby se vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla zároveň upozorněna, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud proto její souhlas předpokládal. Žalobkyně rovněž s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.5. Soud učinil tato skutková zjištění:6. Ze Smlouvy č. , hodnota, ze dne 14.5.2024 plyne, že se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalované úvěrový limit až do výše 20 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 40 % měsíčně. Žalovaná se měla zavázat úvěr vrátit. Listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalované, v jejím závěru SMS kódem , Anonymizováno, .7. Ze Všeobecných obchodních podmínek plyne, že tato listina není opatřena podpisem žalované.8. Ze Žádosti o úvěr č. , hodnota, plyne, že tato listina není opatřena podpisem žalované. Žalovaná měla být svobodná, měla bydlet s rodiči, měla mít základní vzdělání. Zdrojem jejího příjmu měla být mateřská/rodičovská. Měsíční příjem žalované měl činit 12 368 Kč a měsíční výdaje 4 860 Kč.9. Z Oznámení o přiznání dávky ze dne 7.2.2024 č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, plyne, že žalované byl přiznán od 29.10.2023 rodičovský příspěvek ve výši 11 538 kč na syna , jméno FO, , nar. , datum, .10. Z Poštovní poukázky ze dne 13.3.2024 plyne, že žalovaná obdržela od úřadu práce příspěvek na dítě a rodičovský příspěvek za 2/2024 v celkové výši 12 368 Kč.11. Z Potvrzení o platbě ze dne 14.5.2024 plyne, že společnost , právnická osoba, , potvrdila, že dne 14.5.2024 byla z účtu žalobkyně odeslaná platba ve výši 15 000 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, , VS , var. symbol, .12. Ze Sdělení , právnická osoba, ., ze dne 9.3.2026 ve spojení s Výpisem z účtu č. , č. účtu, plyne, že majitelem a disponentem tohoto účtu je žalovaná. Dne 14.5.2024 byla na účet připsaná částka 15 000 Kč od žalobkyně. Počáteční zůstatek na účtu ke dni 1.5.2024 činil 74,88 Kč.13. Z kopie občanského průkazu žalované plyne, že je svobodná.14. Z Výpisu z účtu č. , č. účtu, za období 19.3.2024-13.5.2024 plyne, že zůstatek na účtu činil 509,53 Kč. Majitelem účtu je žalovaná. Dne 13.5.2024 byla na účet připsaná částka 12 368 Kč od úřadu práce (PnD+RodP za 4/2024). Dne 12.4.2024 byla na účet připsaná částka 12 368 Kč od úřadu práce (PnD+RodP za 3/2024).15. Z Výzvy ze dne 19.10.2025 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 21.10.2025, jak plyne z Podacího lístku.16. Skutkový závěr: Žalovaná obdržela dne 14.5.2024 od žalobkyně na účet č. , č. účtu, , jehož byla majitelem a disponentem, peněžní prostředky v celkové výši 15 000 Kč. Vráceno bylo žalobkyni celkem 0 Kč. Výzvou ze dne 19.10.2025, předanou k poštovní přepravě dne 21.10.2025, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k vrácení dluhu.17. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.18. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.19. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.20. Podle § 565 ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.21. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.22. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.23. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části.24. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií.25. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovanou byla v roce 2024 uzavřena smlouva, na jejímž základě se měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky do úvěrového limitu 20 000 Kč a žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit, včetně sjednaného úroku. Předložená smlouva o úvěru není opatřena vlastnoručním podpisem žalované; je opatřena číselným SMS kódem. Žádné další žalobkyní předložené listinné důkazy nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalované. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní „na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaná sama, či osoba od žalované odlišná, která osobní údaje žalované „pouze“ použila) a kdo úvěrovou smlouvu elektronicky podepsal.26. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalované, ta však v řízení zůstala nečinná. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu, vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i případné splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřela žalovaná, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalované k uzavření smlouvy bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaná (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděla o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodo