23 C 264/2025-37 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou, včetně jejího doplnění ze dne 3.10.2025, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 22 203,29 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne 28.1.2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , ( dále jen ,,Smlouva“), s úvěrovým limitem ve výši 20 000 Kč, který mohl čerpat opakovaně. Žalovaný čerpal bezhotovostně dne 29.1.2024 částku ve výši 15 191 Kč, dne 13.2.2024 částku ve výši 4 809 Kč a dne 24.5.2024 částku ve výši 2 978 Kč, tj. celkem částku ve výši 22 978 Kč. Žalovaný se zavázal platit z účelové části úvěru úrok ve výši 18,86 % ročně a z neúčelové části úvěru úrok ve výši 29,9% ročně. Žalovaný v rámci smlouvy o úvěru přistoupil k pojištění schopnosti splácet úvěr ve variantě JISTOTA a byl povinen platit pojistné ve výši 76 Kč měsíčně při splácení účelové části úvěru, tj. celkem částku ve výši 912 Kč a z neúčelové části úvěru 0,65% z čerpané části neúčelového úvěru, tj. celkem částku ve výši 568,10 Kč. Žalovaný se dále zavázal k úhradě poplatku ve výši 400 Kč za 1. upomínku, 600 Kč za 2. upomínku, 1 500 Kč v případě ukončení Smlouvy ze strany věřitele z důvodu prodlení žalovaného. Žalobkyně posoudila před uzavřením Smlouvy úvěruschopnost žalovaného na základě porovnání příjmů ( 40 000 Kč) a výdajů žalovaného, když vycházel z celé řady registrů a databází, statistických modelů. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek úvěru včetně pojistného, proto žalobkyně od Smlouvy odstoupila a úvěr zesplatnila ke dni 16.1.2025. Žalovaný uhradil pouze 6 splátek v celkové výši 5 740 Kč. Přes výzvu žalobkyně zaslanou dne 29.4.2025 žalovaný dluh nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě ani ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.3. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:Ze Smlouvy soud zjistil, že se žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěrový limit ve výši 20 000 Kč , který mohl čerpat průběžně a opakovaně. První čerpání úvěru spočívalo v úhradě kupní ceny za myčku ve výši 15 191 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úrokem ve výši 18,86 % ročně ve 24 měsíčních splátkách ve výši 760 Kč spolu s platbou pojistného ve výši 76 Kč měsíčně. Žalovaný se dále zavázal k úhradě poplatku ve výši 400 Kč za 1. upomínku, 600 Kč za 2. upomínku, 1 500 Kč v případě ukončení Smlouvy ze strany věřitele z důvodu prodlení žalovaného.Z oznámení o odchozí platbě , právnická osoba, . soud zjistil, že žalovaný čerpal bezhotovostně dne 29.1.2024 částku ve výši 15 191 Kč, dne 13.2.2024 částku ve výši 4 809 Kč a dne 24.5.2024 částku ve výši 2 978 Kč.Ze zprávy žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalovaný uvedl příjem ve výši 40 000 Kč, nájemné ve výši 13 700 Kč a splátky úvěrů ve výši 7 479,24 s tím, že ověření těchto skutečností bylo z příslušných databází a registrů.Z Odstoupení žalobkyně ze dne 2.1.2025 soud zjistil, že žalobkyně od smlouvy odstoupila v důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek a vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení částky ve výši 24 257,06 Kč.Z Výzvy žalobkyně ze dne 29.4.2025 a potvrzení podání PNS ze dne 5.5.2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu ve výši 24 320,56 Kč .5. Po zhodnocení provedených důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav:Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 28.1.2024 uzavřena Smlouva, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla úvěrový limit ve výši 20 000 Kč , který mohl čerpat průběžně a opakovaně. První čerpání úvěru spočívalo v úhradě kupní ceny za myčku ve výši 15 191 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úrokem ve výši 18,86 % ročně ve 24 měsíčních splátkách ve výši 760 Kč spolu s platbou pojistného ve výši 76 Kč měsíčně. Žalovaný čerpal bezhotovostně dne 29.1.2024 částku ve výši 15 191 Kč, dne 13.2.2024 částku ve výši 4 809 Kč a dne 24.5.2024 částku ve výši 2 978 Kč. Žalovaný uhradil pouze 6 splátek v celkové výši 5 740 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek úvěru včetně pojistného, proto žalobkyně od Smlouvy odstoupila a úvěr zesplatnila ke dni 16.1.2025. Žalovaný se dále zavázal k úhradě poplatku ve výši 400 Kč za 1. upomínku, 600 Kč za 2. upomínku, 1 500 Kč v případě ukončení Smlouvy ze strany věřitele z důvodu prodlení žalovaného. Přes výzvu žalobkyně zaslanou dne 5.5.2025 žalovaný dluh nezaplatil.Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, žalovaný uvedl měsíční příjem ve výši 40 000 Kč, nájemné ve výši 13 700 Kč a splátky úvěrů ve výši 7 479,24 s tím, že ověření těchto skutečností nebylo žádným způsobem ( např. nájemní smlouva, výpis z účtu žalovaného).4. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „ZSU“ ), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.6. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.9. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k žalobkyni vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neověřila žalovaným tvrzený příjem ani výdaje žádným způsobem, dospěl soud k závěru, že žalobkyně nezkoumala řádně úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy, tudíž Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 odst.1 ZSU.11. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 22 978 Kč a žalovaný uhradil celkem částku ve výši 5 740 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu) dle § 87 odst.1 ZSU ve výši nesplacené jistiny úvěru 17 238 Kč, které je povinen vydat, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 17 238 Kč a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.12. Pokud jde o zákonný úrok z prodlení, žaloba byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. , spisová značka, ) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.13. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 17 238 Kč , což představuje 65 % celkového nároku, dle § 142 odst. 2 o.s.ř. má právo na náhradu 65 % nákladů řízení vůči žalovanému. Žalovaný byl úspěšný co do částky 9 392,12 Kč ( včetně příslušenství kapitali