31 C 172/2024-106 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 61 755,35 Kč s příslušenstvím s tím, že uzavřela s žalovanou dne 3. 3. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, s úvěrovým rámcem 60 000 Kč na základě které žalovaná postupně vyčerpala celkovou částku 67 323,03 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit v měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, což však řádně a včas nesplnila, neboť splatila splátky v celkové výši 15 374,22 Kč, a proto žalobkyně celý úvěr zesplatnila ke dni 21. 2. 2024.2. Rozsudkem ze dne 29.1.2025 č.j. 31C 172/2024 – 53 soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 570,82 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 1 570,82 Kč od 19.12.2024 do zaplacení a co do zbytku uplatněného nároku žalobu zamítl. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ústí nad Labem v části výroku II., v níž byla žaloba zamítnuta co do částky 9 806,54 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 612,92 Kč, patnáctiprocentního ročního úroku z částky 59 999,35 Kč od 28. 5. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 318,34 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky 9 806,54 Kč od 28. 5. 2024 do zaplacení, byl rozsudek zrušen a řízení v tomto rozsahu zastaveno a v části výroku II., v níž byla žaloba zamítnuta co do částky 50 377,99 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 716,72 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky 50 377,99 Kč za dobu od 28. 5. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky 1 570,82 Kč za dobu od 28. 5. 2024 do 18. 12. 2024 a zákonného úroku z prodlení ve výši 2 % z částky 1 570,82 Kč za dobu od 19. 12. 2024 do zaplacení, jakož i ve výroku III. byl rozsudek zrušen a věc byla v tomto rozsahu vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení.3. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 3. 3. 2023 uzavřena úvěrová smlouva, podle které žalobkyně umožnila žalované čerpat finanční prostředky do 60 000 Kč. Žalovaná měla postupně vyčerpat z úvěrového rámce částku 67 323,03 Kč, jednak v rámci účelového úvěru nákupem zboží na splátky, dále v rámci bezúčelového úvěru převodem hotovosti na účet žalované a prostřednictvím platební karty nebo telefonu. Dne 15.4.2023 byla načerpána částka 24 490 Kč. U tohoto čerpání se jednalo o účelový spotřebitelský úvěr na úhradu ceny zboží prodejci, kdy prodejce po podpisu smlouvy předal zboží a společnost , právnická osoba, . následně proplatí cenu zboží prodejci, načež klient začne splácet úvěr v dohodnutých splátkách společnosti , právnická osoba, . Následně byla úhrada za zboží zaslána na účet prodejce , právnická osoba, ., č.ú. , č. účtu, . (jednalo se úhradu ceny za IPhone 14 128GB Purple). Dále žalovaná načerpala finanční prostředky formou převodu hotovosti na účet v částce 1 580 Kč, jak vyplynulo ze splátkového kalendáře (12.10.2023 částka 919 Kč, 27.9.2023 částka 375 Kč a dne 21.9.2023 částka 286 Kč. Žalovaná dále čerpala finanční prostředky prostřednictvím platební karty nebo mobilního telefonu, kdy 8.3.2023 načerpala částku 3 029 Kč prostřednictvím platební karty a v období od 4.3.2023 – 11.10.2023 prostřednictvím mobilního telefonu postupně načerpala částku 38 224,03 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy vycházela z příjmů žalované ve výši 27 000 Kč a z příjmů dalších členů domácnosti 24 000 Kč s tím, že žalovaná bydlela v podnájmu a měsíční výdaje její domácnosti s jedním vyživovaným dítětem činily 11 611 Kč. Příjem žalované ve výši 15 153 Kč byl doložen výpisem z jejího účtu, jakkoliv byl ve smlouvě deklarován na částku 17 000 Kč. Deklarovaný vedlejší příjem žalované 10 000 Kč nebyl blíže tvrzen ani doložen. Dle přehledu splátek žalovaná celkem splatila částku 15 374,22 Kč. Žalobkyně dopisem ze dne 21. 2. 2024 zesplatnila celý dluh žalované. Dopisem ze dne 14. 3. 2024 právní zástupce žalobkyně odeslal žalované předžalobní upomínku. S ohledem na výše popsaná skutková zjištění neučinil soud z ostatních provedených důkazů žádná relevantní zjištění.4. Po skutkové stránce lze uzavřít, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 3. 3. 2023 uzavřena úvěrová smlouva, podle které poskytla žalobkyně žalované prokazatelně částku 67 323,03 Kč, ze které žalovaná dosud splatila 15 374,22 Kč. Co do částky 1 570,82 Kč vzala žalobkyně žalobu zpět. Soud nemá za prokázané, jakým konkrétním způsobem žalobkyně hodnotila úvěruschopnost žalované, a to její vedlejší příjmy, pravidelné výdaje a další příjmy její domácnosti. Není tak zřejmé, z jakých konkrétních podkladů žalobkyně vycházela při závěru o schopnosti žalované úvěr splácet.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z."), Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale z hlediska bezdůvodného obohacení. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nicméně žalobkyně nedoložila, že by řádně posoudila úvěruschopnost žalované, neboť nedoložila především doklady o dalších příjmech domácnosti žalované a o jejích výdajích, takže není zřejmé, z čeho konkrétně žalobkyně vycházela při závěru o dostatečném disponibilním příjmu žalované pro splácení poskytovaného úvěru, ačkoliv je povinností žalobkyně dle § 78 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“) veškeré podkladové dokumenty, ze kterých byla ověřována schopnost žalované úvěr splácet, uchovávat nejméně po dobu 5 let. Žalobkyně tak neposuzovala úvěruschopnost žalované řádně. Porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 ZSÚ, v kombinaci s § 87 odst. 1 ZSÚ sankcionováno absolutní neplatností (k tomu také nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Uzavřená smlouva o úvěru tak byla od počátku neplatná a žalovaná není povinna podle ní plnit sjednané závazky (platit úroky, poplatky, smluvní pokutu atd.). Žalobkyně nicméně prokázala, že žalované byla poskytnuta celkem částka 67 323,03 Kč, o kterou se žalovaná bezdůvodně obohatila, neboť se jedná o plnění z neplatného právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 1, 2 o. z. Na tuto částku žalovaná dosud (před podáním žaloby) uhradila 15 374,22 Kč, takže jí zbývá vydat bezdůvodné obohacení ve výši 50 377,99 Kč. Soud proto žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.8. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 36 900,54 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 098 Kč( 3 088 Kč za řízení v 1. stupni a 3 010 Kč za odvolací řízení) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 61 755,35 Kč sestávající z částky 3 580 Kč za každý ze šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí právního zastoupení, návrh na vydání EPR, předžalobní výzva k plnění, odvolání a účast u jednání soudu dne 3.12.2025 a dne 16.3.2026), včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada za ztrátu času na cestě k jednání soudu 2x300 Kč dle § 14 odst. 3 a.t., cestovného dne 3.12.2025 osobním automobilem Škoda Octavia na trase Most – Chomutov a zpět, při ceně paliva( motor. nafty) dle vyhl. č. 475/2024 Sb., celkem ve výši 325,43 Kč, a dne 16.3.2026 osobním automobilem Škoda Fabia na trase Most – Chomutov a zpět, při ceně paliva(benzin 95 oktan) dle vyhl. č. 573/2025 Sb., celkem ve výši 351,21 Kč, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 456,64 Kč ve výši 5 345,89 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně.9. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.