34 C 130/2025-40 – Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou ze dne , datum, ve znění její opravy ze dne , datum, a změny spojené s částečným zpětvzetím ze dne , datum, domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce, jako pronajímatel, uzavřel dne , datum, se žalovaným, jako nájemcem, nájemní smlouvu (dále také jen ,,smlouva“) k bytové jednotce č. , hodnota, v domě č. p. , adresa, (dále také jen ,,předmětný byt“) za měsíční nájemné , částka, . Žalovanému vznikl na spotřebě služeb spojených s užíváním předmětného bytu za rok , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši , částka, a za rok , Anonymizováno, nedoplatek ve výši , částka, , celkem tedy , částka, . Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani po předžalobní výzvě žalobce.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Ve věci se konalo ústní jednání dne , datum, . Zástupce žalobce se z jednání omluvil, žalovaný se nedostavil bez omluvy.4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:5. Ze smlouvy o nájmu bytu (součást elektronického spisu) soud zjistil, že tato byla uzavřena dne , datum, mezi žalobcem, jako pronajímatelem, a žalovaným, jako nájemcem, ve vztahu k předmětnému bytu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou jednoho roku od , datum, s možností automatického prodloužení o další rok. Úhrada za užívání předmětného bytu byla stanovena na částku , částka, včetně záloh za teplo, teplou a studenou vodu a další služby spojené s užíváním předmětného bytu. Nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním předmětného bytu byly vyčísleny v evidenčním listu, s tím, že ve vztahu k nájemnému byla sjednána inflační doložka. Nájemné a zálohy za služby byly splatné vždy 28. dne kalendářního měsíce na měsíc následující.6. Z evidenčního listu (součást elektronického spisu) soud zjistil, že tento se vztahuje k předmětnému bytu a celková měsíční úhrada žalovaného za užívání předmětného bytu činila částku , částka, . Tato suma zahrnovala nájem ve výši , částka, a zálohy ve výši , částka, (, částka, vodné-stočné, , částka, teplo, , částka, teplá voda). Evidenční list je opatřen podpisem žalovaného.7. Z vyúčtování služeb za rok , Anonymizováno, (součást elektronického spisu) soud zjistil, že žalovanému vznikl za období od , datum, do , datum, nedoplatek na službách spojených s užíváním předmětného bytu ve výši , částka, .8. Z vyúčtování služeb za rok , Anonymizováno, (součást elektronického spisu) soud zjistil, že žalovanému vznikl za období od , datum, do , datum, nedoplatek na službách spojených s užíváním předmětného bytu ve výši , částka, .9. Z předžalobní výzvy (součást elektronického spisu) soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k úhradě částky , částka, představující dluh na nedoplatcích za služby spojené s užíváním předmětného bytu za roky , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a částky , částka, jako náhradu nákladů právního zastoupení, celkem tedy částky , částka, představující nároky uplatněné v tomto řízení.10. Zbylé listiny založené do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.11. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaný, jako nájemce, se žalobcem, jako pronajímatelem, uzavřel dne , datum, smlouvu na nájem předmětného bytu na dobu určitou jednoho roku od , datum, s možností automatického prodloužení o další rok. Nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním předmětného bytu byly vyčísleny v evidenčním listu. Nájemné se mělo indexovat dle inflace. Dle evidenčního listu činilo nájemné částku , částka, měsíčně a zálohy činily částku , částka, (, částka, vodné-stočné, , částka, teplo, , částka, teplá voda). Žalovaný neuhradil vyúčtování služeb spojených s užívám předmětného bytu za období od , datum, do , datum, , jež skončilo jeho nedoplatkem ve výši , částka, , a dále vyúčtování služeb spojených s užívám předmětného bytu za období od , datum, do , datum, , jež skončilo jeho nedoplatkem ve výši , částka, . Žalobce žalovaného vyzýval k zaplacení dluhu, žalovaný však svůj dluh nezaplatil.12. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.13. Dle § 2202 odst. 1 o.z. lze pronajmout věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.14. Dle § 2217 odst. 1 o.z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.15. Dle § 2251 odst. 1 o.z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.16. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.17. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Po právním posouzení výše citovaného v řízení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Mezi žalobcem, jako pronajímatelem, a žalovaným, jako nájemcem, byla dne , datum, platně uzavřena smlouva jako nájemní smlouva ve smyslu § 2201 o.z. ve spojení s § 2202 odst. 1 o.z. a § 2235 a násl. o.z., na jejímž základě žalovaný užíval předmětný byt. Žalovaný se zavázal hradit žalobci sjednané výše specifikované nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve smyslu § 2217 odst. 1 a 2251 o.z. Z vyúčtování služeb za rok , Anonymizováno, a , Anonymizováno, vyplynulo, že nedoplatek žalovaného na službách spojených s užíváním předmětného bytu za rok , Anonymizováno, činil částku , částka, a za rok , Anonymizováno, částku , částka, .19. Tím, že žalovaný neplnil své závazky ze smlouvy, tj. včetně svých závazků vzniklých z titulu vyúčtování služeb spojených s užíváním předmětného bytu za roky , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , řádně a včas, dostal se do prodlení ve smyslu § 1968 o.z. Žalobci tak vzniklo právo požadovat po žalovaném i úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. Žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení v sazbě 15 % ročně a z částky , částka, od , datum, do zaplacení v sazbě 12,75 %. Žalobce však nedoložil, že by vyúčtování služeb spojených s užíváním předmětného bytu doručil žalovanému. To samé se pak vztahuje i k předžalobní výzvě žalobce. U předmětných vyúčtování služeb tak nelze okamžik výzvy k úhradě dovodit dříve než doručením žaloby žalovanému dne , datum, , neboť v rámci řízení nebylo prokázáno jejich dřívější doručení žalovanému. Dle předložených důkazů se tak žalovaný dostal do prodlení s úhradou vůči němu v žalobě uplatněných nároků až den následující po doručení žaloby, tj. ode dne , datum, . Sazba zákonného úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. přitom ke dni , datum, činila 11,50 % ročně. V rámci žaloby tak žalobce požadoval zákonné úroky z prodlení i za období předcházející jejich splatnosti a v sazbě vyšší než odpovídá jejich zákonné výši.20. V návaznosti na výše uvedené tak nadepsaný soud výrokem I. vyhověl žalobci co do uplatněné jistiny pohledávky a přiznal mu i úroky z prodlení ze žalovaných částek od , datum, do zaplacení. Ve výroku II. pak žalobu zamítl v rozsahu uplatněných zákonných úroků za období do , datum, včetně a od , datum, v sazbě převyšující sazbu stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.21. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení z větší části úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 62,26 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,13 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 18,87 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduch