8 C 267/2025-45 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat měřící zařízení shora specifikované. V odůvodnění žaloby uvedl, že na odběrném místě v nemovitosti, kterou vlastní žalovaný, bylo osazeno v souladu s § 71 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, (dále jen „energetický zákon“) měřící zařízení, které je ve vlastnictví žalobce (provozovatele distribuční soustavy), za účelem měření spotřeby zemního plynu dodávaného žalovanému do odběrného místa. V odběrném místě dochází od 30. 7. 2025 k neoprávněnému odběru zemního plynu, obchodník s plynem požádal o ukončení distribuce plynu. Žalobce se snažil provést demontáž měřícího zařízení, žalovaný však neumožnil na adrese odběrného místa přístup, k nápravě nevedly ani opakované výzvy. Žalovaný tak na shora uvedené adrese neoprávněně zadržuje věc ve vlastnictví žalobce.2. Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:3. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplynulo, že jako vlastník shora zmíněné bytové jednotky je evidován žalovaný.4. Ze smlouvy ze dne 30. 12. 2011 vyplynulo, že tuto uzavřel žalobce s žalovaným ohledně připojení odběrného místa shora uvedeného k distribuční soustavě plynu. K této žalobce dále doložil Řád provozovatele distribuční soustavy, jímž se řídí jeho činnost. Z protokolu ze dne 31. 3. 2022 vyplynulo, že na shora uvedené adrese evidované zároveň jako odběrné místo plynu ve prospěch žalovaného bylo instalováno shora specifikované měřící zařízení. K protokolu jsou připojeny též fotografie svědčící dané instalaci.5. Z protokolu ze dne 18. 2. 2025 vyplynulo, že pracovníci žalobce v daný den a dále dne 4. 8. 2025 provedli marný pokus o deinstalaci předmětného měřícího zařízení na daném místě. Z protokolu ze dne 14. 10. 2025 vyplynulo, že pracovníci žalobce v daný den a dále dne 3. 9. 2025 provedli marný pokus o deinstalaci předmětného měřícího zařízení na daném místě.6. Z žádosti ze dne 28. 7. 2025 vyplynulo, že tuto adresovala společnost , právnická osoba, žalobci s tím, že žádá ukončení distribuce plynu žalovanému na shora uvedeném odběrném místě.7. Z oznámení ze dne 29. 9. 2025 soud zjistil, že tato byla adresována žalobcem žalovanému s tím, že tomuto je oznamováno, že na předmětné adrese dochází k neoprávněnému odběru a tento byl zároveň vyzván k vydání měřícího zařízení. Dle připojeného podacího lístku byla písemnost odeslána dne 29. 9. 2025.8. Z předžalobní upomínky ze dne 24. 10. 2025 vyplynulo, že tuto adresoval právní zástupce žalobce žalovanému v zájmu splnění žalobou uplatněného nároku s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle přiloženého potvrzení pošty byla tato písemnost ještě týž den odeslána.9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný odebíral od třetí osoby plyn, jejímž distributorem byl žalobce, od nějž žalovaný převzal dne 31. 3. 2022 měřící zařízení výše specifikované. Obchodník s plynem následně požádal žalobce o přerušení distribuce plynu na dané odběrné místo z důvodu jeho neoprávněného odběru. Žalobci se následně nepodařilo demontovat zařízení v jeho vlastnictví ani přes opakované výzvy žalovanému či přes osobní účast zaměstnanců žalobce v daném místě spotřeby, jehož vlastníkem je žalovaný. Žalovaný měřící zařízení nevydal i přes zaslání předžalobní výzvy žalobcem.10. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 energetického zákona, má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru plynu. Podle ustanovení § 71 odst. 6 věta první energetického zákona jsou zákazníci povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Dle § 119 odst. 3, odst. 4 vyhlášky č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem na žádost dodavatele plynu provede provozovatel distribuční soustavy plynu přerušení či ukončení dodávek plynu. Dle § 7 odst. 2 vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, demontáž nebo výměnu měřicího zařízení lze provést zejména při ukončení odběru nebo dodávky plynu, přerušení odběru nebo dodávky plynu z důvodu neoprávněného odběru nebo dodávky, neoprávněné přepravy, neoprávněné distribuce, zjištění závady nebo poruchy na měřicím zařízení, pravidelném ověřování měřicího zařízení nebo při ověření správnosti měření na žádost dotčeného účastníka trhu s plynem.11. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Na základě prokázaného skutkového stavu má pak po jeho právním posouzení soud žalobu za důvodnou, když žalovaný tím, že převzal měřící zařízení a toto následně jeho vlastníkovi v době neoprávněného odběru nevydal, porušil povinnost danou mu ustanovením § 71 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., tedy umožnit provozovateli distribuční soustavy přístup k měřícímu zařízení za účelem jeho odebrání, resp. obecnou povinnost danou občanským zákoníkem (podle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.). Soud tedy žalobě s odkazem na shora uvedené vyhověl soud a žalovanému uložil povinnost předmětné měřící zařízení žalobci vydat.12. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží žalobci, jenž měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalovanému, když zároveň doložil splnění podmínek daných § 142a o.s.ř. (zaslání předžalobní výzvy). V této věci spočívají náklady řízení v uhrazeném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč a v nákladech na právní zastoupení. Advokátu tak dle § 7 bod 4 ve spojení s § 9 odst. 1 cit. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „tarif“), náleží odměna ve výši 2 300 Kč za jeden úkon právní služby, když v daném případě advokát vykonal tři tyto úkony (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva). Vzhledem ke skutečnosti, že v předžalobní výzvě zaslané žalovanému právním zástupcem žalobce absentuje právní posouzení věci, jedná se tak o výzvu jednoduchou dle § 11 odst. 2 písm. h) tarifu, za níž dle cit. ust. náleží odměna ve výši jedné poloviny, tedy ve výši 1 150 Kč. Za úkony právní služby advokátu náleží rovněž paušální náhrada výdajů ve výši 450 Kč za každý úkon dle § 13 odst. 4 tarifu. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze součtu výše uvedených částek, tedy ve výši 1 491 Kč, když soud ověřil, že advokát je plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení na straně žalobce tedy činí celkem 10 591 Kč (2 000 + 2 x 2 300 + 1 150 + 3 x 450 + 1 491).