9 C 5/2026-24 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 52 657 Kč s příslušenstvím s tím, že uzavřela s žalovaným dne 30.8.2019 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě, které byl žalovanému poskytnut účelový úvěr ve výši 158 998 Kč na zaplacení ceny auta, kdy částka poskytnutého úvěru byla zaslaná přímo prodejci , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, . Žalovaný se zavázal úvěr uhradit v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 678 Kč (výše splátky včetně případných doplňkových služeb), kdy splatnost poslední splátky byla v souladu s bodem 4. Smlouvy určena na den 27.8.2025. Žalovaný se celkem zavázal uhradit částku 264 816 Kč. Žalovaný porušil svou povinnost splácet úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně celý úvěr zesplatnila ke dni 9.6.2025.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, své stanovisko k věci soudu nesdělil.3. Soud vyzval účastníky, aby tito sdělili, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s projednáním věci bez nařízení jednání, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, byť mu byla výzva společně s žalobou řádně doručena. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Soud žalobkyni vyzval, aby doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě o sdělení, jakým způsobem konkrétně zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného s ohledem na ust. § 86 zákona 257/2016 o spotřebitelském úvěru s tím, že byla upozorněna na nepříznivé rozhodnutí ve věci v případě nedoplnění tvrzení žalobkyně či nepředložení důkazů prokazující tvrzení žalobkyně.5. Podáním ze dne 27.1.2026 žalobkyně doložila, že před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně uvedla, že zkoumala bonitu žalovaného, když o řádném posouzení úvěruschopnosti svědčí i skutečnost, že žalovaný hradil žalobkyni na smlouvu, než došlo k zesplatnění, a to od 9/2019 do 6/2025, tedy po dobu téměř šesti let. Za tuto dobu uhradil na smlouvu částku ve výši 229 664 Kč. Žalobkyně také činila dotazy na úvěrové registry SOLUS a NRKI, zjistila, že příjem žalovaného činil 25 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti činily 5 000 Kč, byl svobodný, žil v podnájmu a neměl žádnou vyživovací povinnost.6. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:7. Z Úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 30.8.2019 bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému účelový úvěr ve výši 158 998 Kč na zaplacení ceny auta výrobní značky BMW Řada 5, VIN: , VIN kód, a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 3 678 Kč vždy do každého 27. dne v měsíci se splatností první splátky 27.9.2017. Konečná splatnost úvěru byla stanovena na 27.8.2025.8. Z Úvěrových podmínek žalobkyně – AUTO/MOTO platných od 1. 12.2018 plyne úprava podmínek pro poskytování úvěrů. Tato listina není opatřena podpisem žalovaného.9. Z předpisu splátek úvěrové smlouvy ke dni 9.6.2025 vyplynulo, že dluh žalovaného činí 52 657 Kč.10. Z listiny označené jako zpracování osobních údajů plyne, že žalovaný udělil souhlas žalobkyni s ověřením bonity u poskytovatelů telekomunikačních služeb. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru plyne, že úvěr byl poskytnut na nákup zboží – automobilu značky BMW Řada 5, VIN: , VIN kód, ve výši 158 998 Kč. Formulář je opatřen vlastnoručním podpisem žalovaného.11. Z potvrzení o provedení bonity klienta a z matričního listu klienta bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný, bydlí v podnájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán na dobu určitou s příjmem 25 000 Kč, jeho měsíční výdaje činí 5 000 Kč.12. Z výzvy k zesplatnění ze dne 9.6.2025 plyne, že žalobkyně sdělila žalovanému, že úvěr zesplatnila ke dni 23.6.2025 a vyzvala žalovaného k uhrazení zesplatněného úvěru ve výši 52 657 Kč. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 10.6.2025, jak plyne z poštovního archu.13. Z předžalobní výzvy ze dne 25.11.2025 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 26.11.2025, jak plyne z poštovního archu.14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 30.8.2019 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě, které byl žalovanému poskytnut účelový úvěr ve výši 158 998 Kč na zaplacení ceny auta, kdy částka poskytnutého úvěru byla zaslaná přímo prodejci , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, . Žalovaný se zavázal úvěr uhradit v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 678 Kč (výše splátky včetně případných doplňkových služeb), kdy splatnost poslední splátky byla v souladu s bodem 4. Smlouvy určena na den 27.8.2025. Žalovaný se celkem zavázal uhradit částku 264 816 Kč. Žalovaný porušil svou povinnost splácet úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně celý úvěr zesplatnila ke dni 9.6.2025. I přes výzvu k zaplacení, žalovaný dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně před uzavřením smlouvy vycházela z příjmů žalovaného ve výši 25 000 Kč s tím, že žalovaný bydlel v podnájmu a neměl žádnou vyživovací povinnost. Deklarovaný vedlejší příjem žalovaného 25 000 Kč byl tvrzen a doložen. Údaje o případných výdajích žalovaného v celkové výši 5 000 Kč byly dostatečně tvrzeny a doloženy.16. Po skutkové stránce tak lze uzavřít, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 30.8.2019 uzavřena úvěrová smlouva, podle které poskytla žalobkyně žalovanému prokazatelně částku 158 998 Kč. Soud má za prokázané, jakým konkrétním způsobem žalobkyně hodnotila úvěruschopnost žalovaného, a to jeho příjmy a pravidelné výdaje.17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z."), Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 30.8.2019 uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 158 998 Kč na nákup zboží u prodejce, kdy částka poskytnutého úvěru byla zaslaná přímo prodejci , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, . Žalovaný se zavázal úvěr uhradit v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 678 Kč (výše splátky včetně případných doplňkových služeb), kdy splatnost poslední splátky byla v souladu s bodem 4. Smlouvy určena na den 27.8.2025. Žalovaný se celkem zavázal uhradit částku 264 816 Kč. Žalovaný porušil svou povinnost splácet úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně celý úvěr zesplatnila ke dni 9.6.2025. Soud má za to, že žalobkyně dostatečným způsobem ověřovala zjištěné informace ohledně úvěruschopnosti žalovaného, kdy z důkazů vyplývá, že žalobkyně vycházela jednak z tvrzení žalovaného, jeho příjmů a výdajů a dále sama prováděla lustrace v příslušných registrech. V návaznosti na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně požadovaného příslušenství.19. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 387,8 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 625 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 52 494 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí právního zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění a doplnění žaloby), včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 680 Kč ve výši 3 082,8 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně.20. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.