25 C 206/2022-15 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení 7 590 Kč s příslušenstvím. To vše s odkazem na skutečnost, že žalovaný se ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] přepravoval prostředkem veřejné hromadné dopravy provozovaným žalobkyní. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné 18 Kč a přirážku k jízdnému 1 500 Kč za každou z uvedených jízd, nezaplatil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný ve dnech [datum] v [údaj o čase] hodin, linkou [číslo] dne [datum] v [údaj o čase] hodin, linkou [číslo] dne [datum] v [údaj o čase] hodin, linkou [číslo] dne [datum] v [údaj o čase] hodin, linkou [číslo] dne [datum] v [údaj o čase] hodin, linkou [číslo] přepravoval prostředkem veřejné hromadné dopravy provozovaným žalobkyní. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné 18 Kč a přirážku k jízdnému 1 500 Kč za každou z uvedených jízd, nezaplatil. 5. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení je pak stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to i co do žalobkyní požadovaných zákonných úroků z prodlení, nárokovaných v důsledku prodlení žalovaného se zaplacením dlužné částky (dlužného jízdného a přirážky). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 642 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky + DPH 21 % z částky 200 Kč ve výši 42 Kč a dále pak vynaložený soudní poplatek, který pro dané řízení činí částku 400 Kč a který je stanoven na základě Sazebníku soudních poplatků, který tvoří nedílnou součást zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., neboť pro jiný výrok neshledal opodstatnění.