106 C 11/2021-25 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení peněžní částky 3 111 Kč s příslušenstvím. Žalobní požadavek odůvodnila tím, že se jedná o dluh za pronajatý pozemek p. [číslo] v [katastrální uzemí] za nájemné ve výši 1 118 Kč ročně, který žalovaný na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] [číslo] užíval. Následně žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovaným dodatek [číslo] k nájemní smlouvě [číslo], kterým se mění a upřesňuje předmět nájmu a výše ročního nájemného. Dle výše uvedeného dodatku se smluvní strany dohodly na tom, že s ohledem na skutečnost, kdy dne [datum] nabyla třetí osoba vlastnické právo k nově vzniklým pozemkům p. [číslo] k.ú. [obec] na základě smlouvy o bezúplatném převodu, náleží pronajímateli (žalobkyni) nájemné ve výši 1 019 Kč a k [datum] pak nájemné ve výši 1 073 Kč ročně. Žalovaný dohodnuté nájemné nehradil a proto se žalobkyně domáhá zaplacení částky 3 111 Kč, která sestává z nájemného splatného ke dni [datum] ve výši 1 073 Kč, k [datum] pak ve výši 1 019 Kč a ke dni [datum] taktéž ve výši 1 019 Kč. Žalobkyně vznesla požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaný na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum] užíval pozemky [adresa] v k.ú. [obec]. Žalovaný se podle nájemní smlouvy zavázal, že za užívání pozemku uhradit nájemné nejprve částkou 1 118 Kč ročně, která byla upravena k [datum] pak na částku 1 073 Kč ročně a od roku 2019 pak na částku 1 019 Kč ročně. Žalovaný za období od roku 2018 – 2020 roční nájemné neuhradil a zůstal tak dlužen právě žalovanou částku. Podle § 2217 o. z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaný peněžní částku 3 111 Kč žalobkyni nezaplatil, ač mu tato povinnost svědčila na základě právního vztahu nájmu podle § [číslo] ve spojení s ustanovením § 3074 o.z. Žalovaný se nezaplacením částky 3 111 Kč dostal do prodlení podle ust. § 1970 obč. zák. a žalobkyně vedle práva na úhradu dlužné částky vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení, který je příslušenstvím peněžité pohledávky, ve výši stanovené prováděcím předpisem. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud zavázal žalovaného k zaplacení dlužné částky včetně jejího zákonného příslušenství. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů (sepis žaloby a předžalobní výzva) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen„ ZoSP”) s ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla od této povinnosti podle § 11 ZoSP osvobozena. Soudní poplatek představuje částku 1 000 Kč dle bodu 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu ZoSP.