11 C 347/2020-14 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([název práv. osoby]) uzavřela se žalovanou přes webové stránky [anonymizováno] dne [datum] smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné podmínky, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši [částka], jenž měl být splacen ke dni [datum], přičemž jí tyto finanční prostředky byly zaslány na bankovní účet, přičemž na tuto částku nezaplatila ničeho. Předmětná pohledávka za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž žalobkyně s uvedeným vyjádřila souhlas již v samotném žalobním nároku. Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba i výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím podle smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([název práv. osoby]) a žalovanou, kdy předmětná pohledávka byla smluvně postoupena na žalobkyni, přičemž o uvedené skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna oznámením o postoupení pohledávky. Shora uvedená částka sestává z jistiny v podobě poskytnutého úvěru ve výši [částka] dle citované smlouvy. V daném případě byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, za užití ust. § [číslo] a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouva o úvěru, na jejímž základě byl původní věřitelkou poskytnut žalované úvěr. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni dle § 1879 o. z. Žalovaná tím, že nezaplatila žalobkyni dlužnou částku v dohodnutou dobu (tj. ke dni [datum]), se tak dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku dle § 1968 o. z. a žalobkyni tak vedle práva na zaplacení požadované částky vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].