11 C 367/2021-15 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím s tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla částku [částka], kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti zcela neuhradil. Žalobkyně úvěr zesplatnila, což žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum]. Žalovaný dluží žalobkyni celkem částku [částka]. Soud rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), když účastníci s tímto postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. Žalobkyně svá tvrzení doložila listinami a to smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], oznámením o zesplatnění úvěru ze dne [datum], předžalobní výzvou k úhradě dluhu a Všeobecnými obchodními podmínkami smlouvy o úvěru a Sazebníkem a výpisy z účtu žalovaného. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, soud žalobě zcela vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. Soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení ve výši, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši [částka], který však žalovaný zcela neuhradil. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem, a to včetně požadované smluvní pokuty, neboť neshledal, že by tato nebyla sjednána v rozporu s právními předpisy, když je součástí úvěrové smlouvy a žalovaný si tak její výše musel být plně vědom. Konečně žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 o. z. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].