11 C 384/2021-15 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 1 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o zápůjčce ze dne 15. 9. 2014 Touto smlouvou se původní věřitel [právnická osoba], [IČO], zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 1 000 Kč. Žalovaná tuto částku převzala v hotovosti, čímž žalované v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku splatit nejpozději do 30. 9. 2014. Původní věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 postoupil pohledávku vyplývající ze smlouvy o zápůjčce v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 15. 9. 2014 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele jakožto bankovního ústavu poskytnout žalované zápůjčku ve výši 1 000 Kč a závazek žalované splatit tuto zápůjčku nejpozději do 30. 9. 2014. Z dopisu původního věřitele žalované soud zjistil, že jeho obsahem je oznámení o postoupení pohledávky. Dále z dopisu soud zjistil, že jeho obsahem je výzva žalované k úhradě dlužné částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy o zápůjčce v celé výši včetně veškerého příslušenství na žalobkyni. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 o.z. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalované zápůjčku ve výši 1 000 Kč, kterou žalovaná čerpala a zavázala se ji splatit nejpozději do 30. 9. 2014, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně nesplnila a žalovaná dluží žalobkyni jistinu ve výši 1 000 Kč. Protože pohledávka byla postoupena na žalobkyni je založena aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.