11 C 403/2021-18 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 6 379,90 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 9. 12. 2019 Touto smlouvou se původní věřitel zavázal poskytnout žalované revolvingový úvěr s celkovým úvěrovým rámcem 5 000 Kč. Žalovaná z těchto prostředků vyčerpala prostřednictvím kreditní karty celkem částku 4 403,90 Kč, čímž žalovanou v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost aktuálně čerpanou částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 250 Kč, sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně nesplnila, původní věřitel proto dopisem ze dne 14. 5. 2020 prohlásil celý dluh žalované za splatný. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 9. 12. 2019 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele jakožto bankovního ústavu poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 5 000 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr včetně běžného úroku pravidelnými měsíčním splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru, a to včetně smluvního úroku ve výši 5% ročně. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z Všeobecných obchodních podmínek původního věřitele soud zjistil, že tyto opravňují původního věřitele jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovanou. Z výpisu z úvěrového účtu žalované vedeného původním věřitelem soud zjistil, že žalovaná z tohoto účtu vyčerpala prostřednictvím kreditní karty celkem částku 4 403,90 Kč, kterou řádně nesplácela. Z dopisu původního věřitele adresovaného žalované ze dne 12. 4. 2020 soud zjistil, že jeho obsahem je odstoupení od shora specifikované úvěrové smlouvy a dále pak výzva na žalovanou, aby uhradila dlužnou částku v celkové výši 6 379,90 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2021 soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), přičemž žalovaná nedostála své povinnosti úvěr spolu se sjednaným příslušenstvím a poplatky splatit. Pohledávka byla následně převedena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky uzavřené dle § 1879 o. z. Žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto má žalobkyně právo i na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 379,90 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.